Na veřejnost již prosákly zprávy o podobě druhého Dakaru v Saúdské Arábii. Co o něm soudíte?
Když budu vycházet z nových zpráv, tak by měl být poučením pro obě strany, pro pořadatele i nás závodníky. My pevně doufáme, že bude jezdecky těžší i navigačně náročnější než ten loňský.

Ve hře bylo několik variant volby tratí, nakonec ale bude pořadatelem jen jedna země. Co vy na to?
Vypadalo to, že do pořádání Dakaru se zapojí více zemí, ale nedopadlo to. To je určitě škoda, pestrost je vždycky vítaná. Na druhou stranu Saúdská Arábie má obrovský potenciál, který nebyl v minulém ročníku ani zdaleka využitý. Na přípravě se podílí legendy Dakaru, třeba Toby Price. To je záruka, že by tratě mohly být zajímavé.

Na Arabském poloostrově by se mělo podle dohody uskutečnit minimálně pět ročníků Dakaru. Zatím byl jeden, přesto už se řada expertů pustila do srovnávání s předchozími lety. Jak vyznívá pro vás konfrontace Jižní Ameriky a nové destinace?
Těžko soudit po prvním ročníku, v lednu se všichni ještě učili. Já jsem absolvoval dva Dakary v Jižní Americe a myslím si, že tam je větší potenciál. Třeba etapy v Peru a Argentině jsou nezapomenutelné. Samozřejmě se našla i slabší místa, neradi vzpomínáme na Bolívii 2018. Deště a vysokohorské prostředí závod hodně ovlivnily. Samozřejmě nebyla ani ideální varianta předloni, kdy se jelo jen v Peru. Právě zmiňovaná pestrost mi chyběla.

Vy jste navigátor, lze v tomto ohledu najít nějaké odlišnosti?
Ani moc ne. Je to hodně podobné. Čeká nás ale novinka, roadbooky budeme dostávat až těsně před etapou. Bude to náročnější, ale podle mého názoru je to dobrá myšlenka. Odpadne nám navigátorům tříhodinová příprava večer den předem, budeme se moci věnovat více sami sobě. (smích)

Co struktura písku. Mluvil jsem třeba s Martinem Prokopem a ten říkal, že písek v pouštích Peru a Saúdské Arábie je úplně jiný. Přejezd dun je úplně jiný…
Pořád to bude o dunách a dalších pasážích. Duny jsou víceméně pro všechny stejné, ale je to složitější na orientaci v pistách a řečištích. Něco jiného je, když jedete jako první a čistíte stopu anebo ke konci pole. Navíc kamiony, pokud vyrazí do závodu dříve, stopu hodně předělají. Právě v pistách a řečištích to bude hodně složité. Pokud půjdou organizátoři cestou navyšování počtu účastníků, aut a zejména kamionů, tak první dvacítka pojede jiný závod než zbytek startovního pole.

Už jste nastudoval program závodu?
Úplně jeho podobu neznám, zabředli jsme do pracovního procesu. (smích)

Celý sportovní svět pandemie koronaviru citelně zasáhla. Do jaké míry to bylo pro závodní týmy v rallye?
Stopku jsme dostali všichni, covid zasáhla všechny obory, nás nevyjímaje. Připravovali jsme se na závod Morocco Desert Challenge, ale rázem bylo jasné, že do Maroka nepojedeme a čeká nás dlouhá pauza. Až na výjimky jsme doma a čekáme, až se stabilizuje situace. Co se týče mě, tak omezení byla normální, ale o celé situaci si myslím svoje.

Někteří motoristé se ale vyjádřili, že jim posun sezony až tolik nevadí. Aspoň mohli lépe připravit svoje vozidlo. Jak jste na tom vy s Tomášem Ouředníčkem?
Samozřejmě ten čas se musí nějakým způsobem využít. Jiné to je ale pochopitelně třeba v motokrosu, autokrosu a dálkové rallye. Tady přesun každého závodu je podstatně větší problém. Zejména logistický.

Už znáte váš nejbližší závodní program?
Podle zpráv bychom mohli závodit na konci července. V plánu máme nějaké závody v Maďarsku a Polsku. Na září pak byl přeložen závod v Maroku.