Jak to myslíte, že nemáte nic jistého?

Olympiáda je odložená, nikdo neví, co bude za rok. To je hodně dlouhá doba. Co se stane s mou výkonností, mohu jen hádat.

Musel jste kvůli tomu hodně změnit přípravu?

Asi méně než moji kolegové. Nemám ji postavenou dlouhodobě. Připravuji se na jednotlivé závody, v horizontu roku či víc moc nepřemýšlím.

Dokážete odhadnout, zda budete za rok lepším střelcem? Je vám pětadvacet, zrajete?

Podle tabulek a grafů to vypadá, že se stále lepším. Odhadovat, co se stane, si ale netroufám. Bude to hlavně o psychice a nastavení, protože teď se trochu potýkám s motivací. Když nemám před sebou závody, chybí mi chuť do intenzivní přípravy. Proto si teď chodím vystřelit jen pro radost.

Jste tím, kdo potřebuje závody, neustálé porovnávání?

Závody jsou pro mě zásadní. Hodně mi pomáhají, motivují mne. Navíc v trénincích reaguji na výsledky a pocity při nich. Ladím podle nich detaily. Třeba i váhu. Pokud máte něco navíc, tak vám střelecké oblečení nesedí. V závodě vám pak chybí pohodlí, což se odráží na výsledku.

Měl jste v posledních týdnech možnost tréninku?

Asi jako každý. Doma je možnost tréninku hodně omezená. Malorážka se střílí na padesát metrů, což je velký problém. Nikdo takové prostory nemá. Proto jsem trénoval jen na sucho techniku.

Bezpečnostní opatření se rozvolňují. Pojedete do Plzně na klubovou střelnici a vrhnete se do trénování?

Ještě s tím tak dva nebo tři týdny počkám. Pojedu tam až se bude na co připravovat. Přijde mi, že je pořád velmi brzy. Chci také, aby se nás tam sešlo více. Pro mě je důležitá parta, pomáhá mi.