Stejně jako všichni jeho spoluhráči z akademie havlíčkobrodského klubu teď tráví čas doma. „Rodiče jsou rádi, že jsem chvíli doma. Ale nejsme na sebe zvyklí, už si trochu lezeme na nervy,“ směje se.

Skála se hýbe, cvičí, ale to vše je jen chabá náhrada toho, co obvykle dělá v rámci běžného tréninku. „Byli jsme každý den za stolem. Tohle nám nic nenahradí. Cvičit mohu, jak chci,“ přiznává. Tréninkový plán dostává od klubového trenéra, našel si už standardní denní režim. „Dopoledne si většinou jdu zaběhat. Pak se věnuji škole, odpoledne cvičím. Večery si dělám volné,“ popsal rutinu posledních dnů.

Školu zvládá. Tam se mu toho moc nezměnilo. Gymnázium v Brně studuje dálkově, kvůli sportu má individuální režim. „Teď toho máme méně. Když jsem jezdil po turnajích, tak jsem to těžko stíhal. Teď mám alespoň čas na to všechno dohnat,“ vysvětlil hráč čtvrté desítky světového juniorského žebříčku.