V Rakousku vyhlásili lockdown, kuželkářské soutěže zastavují. Poslední zápas už byl tak trochu dobrodružstvím. Sankt Pölten hrál v sobotu ve Vídni a právě od tohoto dne už byl potřeba pro vstup do země negativní test. „Obešli jsme to, asi jako ostatní,“ přiznal Jan Škrampal.
Ničím se neprovinili, jen improvizovali. „Jeli jsme už v pátek. To se ještě přes hranice mohlo bez omezení. Spali jsme u jednoho spoluhráče,“ vysvětlil.
Na improvizace už jsou za poslední týdny zvyklí. Doma trénovat nemohli, hledali nouzová řešení, ale ve výsledku poslední měsíc jezdili na zápasy nepřipravení. „Bylo to znát. Moje výsledky sice nebyly úplně špatné, ale cítím, že mám na víc,“ přiznal Lukáš Dúška a dodal: „Kuželny jsou tu jiné. Zvykám si na ně i na nové prostředí.“
Ještě kritičtější ke své osobě byl jeho parťák. „Poslední dobou jsem se vyloženě trápil. Bylo to ale o hlavě, nevěřil jsem si. Minulý týden jsem zajel do Rakouska na trénink a všechno fungovalo. Pak přišel zápas a zase se mi nedařilo,“ zoufal si.
Sankt Pölten patří mezi elitní rakouské i evropské kluby. Druhý tým je v jistém smyslu unikát. Koncentrují se v něm mladí hráči, vesměs reprezentanti své země. Na doplnění v létě přišli právě Lukáš Dúška s Janem Škrampalem.
I oni už mají reprezentační zkušenosti ze světového šampionátu dorostu. „Musím řící, že se mi líbí, jak je tým poskládaný. Jak se k nám všichni chovají. Hlavně spoluhráči jsou fajn. Vzali nás mezi sebe. Nikdo nám nedává najevo, že jsme odpryč,“ svěřil se první jmenovaný.
Podobné pocity má i Jan Škrampal. „Celý klub je jedna velká parta. Každý se nám snží vyjít vstříc. Chtějí pomoci. Vidím to o zápasech i o těch pár trénincích, na nichž jsem v Rakousku byl,“ všiml si.
I proto mu momentálně nefunguje hlava. Až moc chce. „Rád bych byl platný. Jenže mi to nejde. Je to hlavou,“ zná příčinu. Proto soutěžní přestávky využije patrně tím nejlepším možným způsobem. „Týden nebo dva si odpočinu. Vyčistím si hlavu. Pak se začnu připravovat na zápasy. A ještě tvrději než dosud,“ naznačil chuť bojovat o zlepšení.
