Přitom turnaj byl proti původnímu očekávání skvěle obsazen. „Jednalo se o mistrovství východního Německa, takže se na tatami objevilo na tři stovky závodníků z třiatřiceti klubů,“ informuje trenér Humpolce Petr Lacek a zároveň přiznává: „Kvalitu turnaje jsem podcenil, proto jsem na něj nenominoval naše nejlepší závodníky. O to více mě ale těší úspěch, jakého jsme dosáhli.“
Na Vysočinu se nakonec stěhovalo jedenáct medailí, šest z nich mělo hodnotu zlata.
Mladík s rozumem dospělého
Velkou hvězdou humpolecké výpravy byl Sebastian Akhlas. Ten svůj teprve čtvrtý turnajový start proměnil v suverénní vítězství a zisk zlata. „Přešel přes čtyři soupeře, tak těžkého pavouka nikdo neměl,“ uznává Petr Lacek, kterého potěšila i jiná skutečnost: „Jeho přístup k turnaji byl skvělý. Potvrdil, že se rychle učí, řídil se radami. To, jak dokázal využít přestávky mezi boji k regeneraci, bylo příkladné a jeho věku to snad ani neodpovídalo.“
Sedm let čekání už je u konce
Oko u trenéra si udělal i další zlatý medailista Dominik Hendl. „Nejenže porazil své soupeře, ale dokázal bojovat i pestře. Za rozhodnutého stavu zkoušel náročnější techniky, což vždy od svých závodníků vyžaduji,“ podotýká Petr Lacek.
Dominik se tak mohl zaslouženě radovat z prestižního ocenění. Byl vyhlášen za závodníka s nejlepší technikou. „To už něco znamená. Na něco podobného jsme čekali sedm let. Poctu za techniku dostala naposledy Renata Ručková na Master Cupu v Nizozemsku v roce 2000,“ vzpomíná kouč.
Barva pásků boje nerozhoduje
Také v taekwondu platí, že ne vždy se potvrdí papírové předpoklady. Příkladem byl tentokrát Václav Drahný, který se žlutozeleným páskem potrápil majitele černého. „Byl to naprosto vyrovnaný boj, který na body skončil 3:3. Bohužel Vašek tam měl tresty za držení a strkání, takže nakonec prohrál, ale i tak bych ho chtěl pochválit,“ vyjádřil se Petr Lacek.