„Dirt je jízda na hliněných, předem upravených skocích. Street se provádí ve skate parku nebo jen tak volně po ulicích, seskoky ze schodů, přes zídky. Pro mě je street pohoda a relax,“ vysvětluje pojmy Marek. Jeho začátky nebyly nijak odlišné od jakýchkoliv jiných. Několikrát si slušně odřel ruce i nohy, chodil domů s modřinami a různými šrámy.

To ho však neodradilo a pokračoval neúnavně dál. „Hodně mě podpořili moji kamarádi Jan Daňhel a Michal Vyhnálek, kteří mě ke kolu dostali. A táta, který mě pořád postrkoval kupředu a kromě psychické podpory přidal i peníze na vybavení a závody,“ vzpomíná.

Na stupních vítězů je hezky

Marek Pech alias „Mára“ měl svůj první závod v Plzni. Jednalo se o Dirt a v té době mu bylo sedmnáct let. Vloni si již zkušenější dojel do Jihlavy pro vítězství na závody nazvané Bike Punx, které se jezdily bez brzd. „Byl to naprosto úžasný pocit, stát tam a vidět ty jásající davy lidí s upřeným zrakem na mou maličkost,“ podotýká skromně. Jízda na kole ho stále baví. Jak sám říká, neumí už ani chodit. „Vlastně pořád jezdím, kamkoli potřebuji, tam radši dojedu,“ sděluje Marek se smíchem.

Do budoucna si dal malé předsevzetí, týkající se nově otevřených skate parků pro street. Chtěl by navštívit všechny, na kterých se budou konat nějaké závody. „Nemusím vyhrát, stačí mi se pro radost alespoň zúčastnit a odnést si další užitečné rady a zkušenosti,“ vysvětluje. „Mám jediné štěstí, že moje přítelkyně jezdí Flatland, což je sice trochu jiný obor, než mám já, ale pořád je to kolo jako kolo. A díky tomu jsem ještě šťastnější, protože společné zájmy ve vztahu nejsou vůbec na škodu,“ podotýká Mára.

Sláva ničí lidský charakter

Jeho život je plný optimismu a pohybu, ale i přes jeho kvality je to vlastně obyčejný kluk. „Chtěl bych pronést jedno takové moudro z mé vlastní dílny, kterým se sám řídím. Je krásné, jak jsme začali, zůstaňme však stejní, neboť sláva ničí.