Kliknutím zvětšíteTen letos do Peru odletěl spolu s navigátorem Davidem Křípalem jako druhá posádka v jihlavském týmu MP-Sport, aby kryli záda týmové jedničce Martinu Prokopovi. „Závod byl náročný, ale úspěšný. Naše sedmnácté místo absolutně a osmé mezi benzinovými čtyřkolkami je velmi dobrý výsledek. Ale hlavně: Martin dojel šestý! To je bez přehánění určitě jeden z největších úspěchů v historii českého motorsportu,“ zdůrazňuje výkon svého týmového kolegy Ouředníček.
Pro brněnského rodáka Ouředníčka, který žije a pracuje na Vysočině, byl letošní Dakar ještě před několika měsíci spíš snem než realitou. Závod vloni dokončil po heroickém výkonu vzdor tomu, že jeho speciál Ford Ranger trpěl technickými problémy. V dubnu však již opravený stroj zdemoloval při těžké havárii na významném závodě Morocco Desert Challenge. „Do Maroka jsme přijeli obhajovat vítězství, ale v plné rychlosti jsme těsně před cílem rychlostní zkoušky vletěli do neoznačené díry a bylo nejen po závodě, ale i vlastně i po celé sezoně,“ říká pilot.
Stroj, jehož trosky byly rozesety na 130 metrech pláže, se totiž dosud opravit nepodařilo a posádka Ouředníček – Křípal, která závodí v barvách středoevropské pobočky globální stáje Southracing, tak stále byla bez konkurenceschopného vozu. „Před koncem roku se ale objevila nabídka, abychom jeli na Dakar 2019 se starším autem Martina Prokopa v jeho týmu. A taková nabídka se neodmítá,“ říká pilot.
Následovala hektická příprava, jednání s partnery, odvoz závodních strojů do přístavu a po Novém roce odlet do Peru. „Bohužel nebyl čas na pořádnou fyzickou přípravu a teprve nyní se ukázalo, že moje tělo ještě nezpracovalo tu obrovskou ránu z Maroka. Záda se ozývala od začátku Dakaru, ale závod vás pohltí a tělo je nadopováno adrenalinem. Navíc jsme měli týmového fyzioterapeuta, který mě dal vždy dohromady. Ale další rána přišla ve čtvrté etapě. Tam jsem se velké rychlosti snažil vyhnout kolizi s předjížděným autem, které nám sjelo do cesty, a najel jsem do obrovské díry. Auto sice nešlo přes střechu a přistálo na všechna čtyři kola, ale náraz to byl velký,“ popisuje Ouředníček.
I díky zručnosti spolujezdce Davida Křípala se podařilo potlučený Ford Raptor dopravit do cíle maratonské etapy a později i do cíle celého závodu. „Letošní Dakar byl extrémně nebezpečný a stala se tam řada opravdu hrozivých nehod,“ říká Ouředníček. Závodník, který v roce 2010 utrpěl ještě jako navigátor zlomeninu tří obratlů na jedné z dakarských etap v Chile, si ještě užil takřka bezstarostné závodění v posledních dvou etapách i cílovou rampu v Limě. „Jakmile ale opadla závodní euforie, tělo se přihlásilo. A když se k tomu přidala úmorná zpáteční cesta v letadle, tak jsem se přestal úplně hýbat. Až po týdnu jsem mohl jít na rehabilitaci, ale to jsem ještě doslova lezl po zemi,“ popisuje pilot.
Přestože se jeho tělo dává dohromady jen pomalu, plánuje Tomáš Ouředníček už další závody, opět v barvách své domovské stáje Southracing CE. „Budeme se snažit, abychom mohli v dubnu absolvovat opět závod v Maroku. Na nový rám, který dorazil už vloni z jižní Afriky, se nyní v Portugalsku začaly montovat agregáty a brzy budeme mít zase opravený svůj Ford Ranger. Z auta, které jsme v Maroku rozbili vloni, toho lze naštěstí použít velkou část včetně motoru, převodovky, diferenciálů nebo třeba elektroniky,“ říká pilot.
V Maroku se podle jeho slov chtějí s Davidem Křípalem předvést opět v plné síle. „Je to i velké přání belgického pořadatele, který s námi naši nehodu hodně prožíval. Přestože ho nelze nijak vinit, tak by byl velmi rád, abychom to nějak napravili. Pořadatelé vyrobili z posledního ročníku závodu dojemný snímek, díky němuž jsme zejména v Belgii a Holandsku dost populární. A díky tomu také víme, že by nás tam velmi ráda viděla i závodnická rodina,“ uzavřel Tomáš Ouředníček.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
