Domácí tehdy skončili třetí ze čtyř, jejich trenér Karel Dúška tak rekordnímu výkonu přihlížel. „Měl to založené na výborných plných. Pokud si to dobře vybavuji, tak tam byl dvakrát kolem sto dvaceti,“ vzpomenul. Pro tehdejšího soupeře má jen slova obdivu: „Nejvíc mě šokoval dynamikou. Hrál razantně, ale zároveň byl přesný. Tohle musí být podložené výbornou fyzickou kondicí,“ obrazně zatleskal.

Z hlediska výšky maxima je druhý v pořadí Pelhřimov. Tam domácí Jan Janů v rámci divizního duelu porazil 645 kuželek. A nutno říci, že tímto výkonem doslova šokoval. Pro věkem stále ještě juniora se jednalo o vylepšení osobního rekordu o takřka padesát bodů a první šestistovku v životě. „Tehdy se to všechno tak nějak sešlo. Vzpomínám, že jsem nezačal ideálně, na první dráze se mi moc nedařilo. Pak se to zlomilo a já to tam sypal. Ani jsem nevnímal kolik jsem měl, i proto mě nakonec překvapilo, na jakém čísle jsem skončil,“ svěřil se.

I když by si jistě přál další rekordní zápis, spíše teď počítá, že na to jen tak nedojde. „Studuji vysokou školu, takže netrénuji. Z tohoto důvodu se nelepším. Musela by to být velká náhoda, kdybych něco podobného v dohledné době zase hodil,“ zachoval si soudnost.

Také žirovnická čtyřka má domácího rekordmana. Libor Kočovský naházel 620 bodů hned dvakrát. „Nejsem hráč, který má mraky devítek. U mě musí být výkon založený na přesnosti. Abych hrál takto vysoko, musím se skutečně trefovat do jedné ulice. K tomu se musí přidat i den. Jsou takové, kdy se sice trefujete, ale padají těžké sestavy. Je to i o štěstí,“ přemýšlí o rekordním návodu.