Přechod na status profesionálky bere jako splněný sen. „V reprezentaci jsem sedm let a od začátku sním o tom, že mě bude taekwondo živit,“ vyjádřila se. Ne kvůli egu, ale z důvodu života ve zběsilém tempu.

Dosud dělila veškerý čas mezi taekwondo a práci. „Když jsem dostudovala, zjistila jsem, jak těžké je to všechno skloubit dohromady. Ráno jsem chodila do práce, po večerech jsem trénovala. Mezitím jsem si musela najít čas na to, abych si šla zaběhat. Mimo tréninky v klubu jsem musela pracovat individuálně na fyzičce,“ popsala, co všechno musela v posledních letech podstupovat.

Iveta Jiránková byla historicky první Češkou, která se dostala na okruh prestižního Grand Prix. K účasti na něm se odrazila přes body v olympijském rankingu. Nejvíce jich získala za páté místo na mistrovství světa.

Přesto se životem dosud spíše protloukala. „Taekwondu jsem obětovala hodně. Tím, co mám vystudované, jsem se nikdy neživila. Dělala jsem všechno možné. Chodila jsem po brigádách. Prodávala v zelenině nebo v cukrárně,“ vysvětlila, jak si opatřovala peníze na živobytí.

Peníze z brigád na všechno nestačily. „Rodiče mě podporovali, jsem jim za to vděčná. I proto jsem teď ráda, že díky profesionální smlouvě mám zajištěný pravidelný příjem a jsem samostatná,“ konstatovala.

V tuto chvíli se tedy může naplno věnovat sportu a snít sen o účasti na olympiádě. Aby na ni získala vstupenku, musí projít sítem kontinentální kvalifikace. Její termín se několikrát odsouval. Bojovat o životní úspěch bude šestého a sedmého května. „Teď jsme s reprezentací hodně ve středisku v Nymburce. Pravidelně nás testují. Je to jediná možnost, jak při omezujících opatřeních trénovat. Za pár dnů už vyrazíme na turnaje. Čeká nás světový pohár v Bulharsku. Odtud hned letíme na další do Turecka,“ nahlédla do itineráře blížících se akcí.