K vítězství vedla trnitá cesta. „Začalo to už při cestě do Kanady, kvůli sněhové bouři jsme na finální místo dorazili až po šestapadesáti hodinách. Mělo to ale i své výhody, mohli jsme si třeba projít Toronto, kde jsme přistáli,“ začal vyprávět člen Captains Náměšť Miroslav Bednář.

Pak přišel na řadu samotný hokej. „Šli jsme zápas od zápasu s tím, že chceme pokaždé vyhrát. Ani jsme se nenadáli a a bylo finále, kde jsme zvítězili. Bylo to super, už jen proto, že jsme si mohli konečně oddychnout a pořádně to oslavit. A to jak s místními, tak s kamarády ze Slovenska,“ pokračoval Bednář.

Někteří hráči svému úspěchu vůbec nemohli uvěřit. „Neměli jsme totiž vyloženě moment, kdy bychom si říkali, že by to mohlo klapnout. Pro mě to bylo právě pro vítězství, kdy tomu nikdo z nás nechtěl věřit,“ komentoval další člen Captains Náměšť Petr Lainka.

Samostatnou kapitolou pak byl návrat do Náměště. „ Doteď mi z toho jde mráz po zádech. Čekali na nás lidé na náměstí a dokázali ten pocit ještě víc umocnit,“ vzpomínal Lainka. „Čekalo jich tam asi tři sta, aby to s námi společně oslavili. Nejvíc jsme byli rádi za malé děti, které nám celou dobu fandili a vlastně jsme to dělali hlavně pro ně,“ doplnil Bednář.

Rybníkový hokej se odlišuje od toho klasického. „Je specifický v tom, že taktika se kterou jdete do zápasu, jaký hrajete styl, dělá strašně moc. Trpělivost v rybníkovém hokeji hraje strašně velkou roli,“ vysvětlil Lainka.

Pokud to situace dovolí, chtěli by mistři z Náměště pokračovat v pořádání vánočního turnaje Rathan Cup. „Loni jsme na něm usilovně pracovali, ale nakonec nemohl proběhnout. Doufáme, že v příštích letech se to podaří a my ho do té doby ještě více zdokonalíme. Chtěli bychom se znovu zúčastnit i mistrovství Československa, které jsme loni vyhráli a samozřejmě dostat se do Kanady a znovu vrátit titul do Česka. Momentálně se už nemůžeme dočkat další sezóny, do které se pustíme naplno,“ nastínil Bednář.