Sáblíková letos nebyla oproti předchozím letům favoritkou závodu.

I proto si svůj další cenný kov hodně užívala. „Mám ohromnou radost. Letos jsem tady byla v závodech na trojce vždy čtvrtá, takže jsem moc ráda, že to je stříbro,“ radovala se v cíli Češka, které výrazně pomohla v rozjížďce Norka Wiklundová. „Přišlo mi, že si spletla trať, rozjela to jako na pětistovku. Ze začátku mě v závodě pěkně školila, ale tím, jak byla pořád přede mnou, mě donutila jet naplno až do samého závěru. Hodně mi pomohla,“ poděkovala na dálku.

V cíli to pro Sáblíkovou znamenalo letošní nejlepší výkon i osobní maximum v hale Thialf – 3:58,57. To jí stačilo na průběžné druhé místo. „Když jsem dojela do cíle a chyběla mi na první místo jedna desetina, bála jsem se, že budu po poslední jízdě zase čtvrtá,“ netajila obavy Sáblíková.

Jenže následná jízda Rusce Voroninové ani domácí Schoutenové nevyšla, což znamenalo stříbrnou radost pro české barvy. „I když mě dělila od zlata jen desetina, jsem za ten čas i stříbro opravdu ráda,“ zopakovala svěřenkyně trenéra Petra Nováka.

Třiatřicetiletá rodačka z Nového Města na Moravě získala na světových šampio-nátech na této trati už jedenáctou medaili, šestkrát byla zlatá a pětkrát stříbrná.
Její čtvrteční stříbro bylo navíc už třicátou medailí z mistrovství světa. „Každá získaná medaile je pro mě dalším obohacením mé kariéry. A už je to určitě nad plán, protože jsem dosáhla všeho. Když vidím, že s ostatními mohu ještě ve svých letech soupeřit, jsem moc ráda,“ dodala Sáblíková.
Ta se v Heerenveenu představí ještě v neděli v závodu na pět kilometrů.