„Kolik máme za fika? Na to jsou poměrně složité tabulky, neplatíme jen za něj. Musím si to najít,“ reaguje na dotaz předseda jihlavského PSJ a hráč česko-slovenské Interligy Stanislav Partl. Po chvíli hledání říká: „Korunu.“

Překvapivě nízká sazba má ovšem své ale. A hodně podstatné. Ona koruna se násobí roky hráčské kariéry. „Já mám fika za 23 korun,“ doplňuje proto Partl. Pro něj je tak každé selhání ruky hodně drahou záležitostí. Hraje však poměrně přesně, mine v průměru dvakrát za zápas.

V Jihlavě se navíc tvrdě trestá vyloženě špatný den. Pokud hráč udělá v zápase šest a více chyb, má ke každému prázdnému hodu desetikorunovou přirážku.

Dres mistrovské České Třebové obléká druhou sezónu odchovanec třebíčské TJ Petr Dobeš. I on pravidelně do kasičky přispívá. „My to máme za deset korun. Platíme ale ještě do průměru. Pokud tedy uděláme jako tým 3600, pak je průměr na hráče 600. Kdo nahraje 570, doplácí třicet korun,“ vysvětlil.

Do společného fondu platila i Tereza Buďová, která hrála nejvyšší soutěž žen v Blansku. Tam byl ale sazebník relativně přívětivý. „Za první dva fiky se neplatilo nic, od třetího to bylo deset. Co si pamatuji, tak nejvíc mě zápas stál osmdesát korun,“ vzpomenula.

Vzhledem k tomu, že se brzy stane maminkou, vrátila se před touto sezónou do mateřského Nového Města na Moravě, kde hraje krajský přebor. Nyní se zásahu do osobního rozpočtu bát nemusí. „Tady fiky nikdo neřeší. Neplatíme je,“ přiznává.

Hodně běžnou desetikorunu platí pokladníkovi i ve druholigové Kamenici nad Lipou. „Máme ale ještě příplatky. Za tři chyby za sebou je stovka, když je fik v existu (v předposledním hodu – pozn. aut.) je to za padesátikorunu,“ zveřejnil sazby hrající trenér Karel Dúška. Ten dlouho nemusí přemýšlet, kdo do kasičky přispívá nejvíce. „Poslední roky je to Petr Šindelář. Obvykle zaplatí pomalu dvojnásobek co ostatní,“ odtajnil štědrého plátce.

V Kamenici nad Lipou mají týmové bankovnictví hodně dobře podchycené. „Před touto sezónou se toho ujal Kuba Ouhel a věnuje se tomu neskutečně zodpovědně. Dokonce vydal ročenku, každý si může zpětně dohledat, kdy a za co platil. Visí nám to na kuželně na nástěnce,“ chválí pořádek v „účetnictví“ Karel Dúška.

Peněz se vybere poměrně dost. Z pokut neprofitují jednotlivci, při jejich utrácení se obecně ctí zájem celku. V Kamenici tak jako ve většině dalších klubů slouží fond na uhrazení nákladů na oslavu po sezóně. Ženy v Blansku z něj zčásti financují ubytování na delších výjezdech na ligová utkání.

„My si za to buď koupíme nějaké týmové oblečení, nebo to slouží na jídlo při výjezdech na zápasy. Často s sebou bereme mladé hráče, kteří si ještě nevydělávají. Snažíme se jim z toho přispět třeba na večeři, kterou si my starší obvykle hradíme ze svého,“ prozradil Stanislav Partl.