Kliknutím zvětšítePřed pár dny jste byl jednou z tváří představování nové Raškovky, kulichu pro sportovce na zimní olympiádu v Pekingu. Jak se na prahu nové sezony na její letošní vrchol těšíte?
Těším se, samozřejmě. Olympiáda je vrcholem této sezony, i tak ale žiji především přítomným časem a přípravami na první závody. Myslím, že to všechno přijde až tak po Novém roce. Mám to pochopitelně tam někde v sobě, ale ještě je to upozaděné.
Patříte mezi zkušené reprezentanty, ale do Číny pojedete v nové roli. Jako obhájce medaile. Nebojíte se tlaku, který na vás patrně bude vytvářen? Určitě to bude často zmiňováno.
S podobným tlakem dopředu počítám. Vím, že to přijde, že v této pozici jsem. Ani se tomu nesnažím nějak vyhýbat. Snažím se na to připravit. Ostatně, i mé cíle pro olympijské hry jsou vysoké. Když už jsem jednou získal medaili, nemohu mít jiné cíle než opět ty nejvyšší. Cokoliv jiného by byl pouhý alibismus. Dělám pro to maximum. Ale jestli se to povede, nepovede, to se uvidí až tam.
Drzost mladé generace beru pozitivně
Když jste začínal se sportem, snil jste o něčem podobném? O účasti na olympiádě, medailích, Světovém poháru, mistrovství světa?
Musím říct, že už od nějakých třinácti čtrnácti let jsem o něčem takovém snil. Řekl jsem si, že bych chtěl něco takového dosáhnout. Biatlon mě ohromně bavil, z toho potom všechno vyplynulo. Já jsem si za svými sny šel a dělal jsem pro to všechno. I kdyby se mi už nikdy nic nepovedlo, už jenom za zisk té olympijské medaile celá ta cesta stála.
Nyní už závodíte v jasné pozici lídra reprezentace. Vzpomenete si někdy, jaké to bylo, když jste do týmu přišel a stal se parťákem slavnějších kolegů, jakými byli Soukup, Šlesingr, Moravec?
Určitě si na to občas vzpomenu. Patří to mezi momenty života,na které se nezapomíná. Ne že bychom si vykali, ale snažil jsem se hlavně otrkat. Sledoval jsem, co se kde děje, nasát správnou atmosféru. To asi zná každý, kdo se objeví v novém prostředí nebo kolektivu. Já osobně jsem docela hodně komunikativní, v partě si většinou dokáži najít s ostatními společnou řeč, tím jsem to začlenění měl jednodušší.
Teď máte okolo sebe vy dost mladíků. Jaká je současná nastupující generace? Mají dostatečný respekt k olympijskému medailistovi?
Doufám, že nějaký ano. (směje se) Na druhou stranu, nesmí to být přehnaný respekt. To by bylo špatně. Oni si musí jít za svým cílem natvrdo. Myslím, že vše funguje dobře, vzájemně se hecujeme a posouváme. V týmu je dobrá atmosféra. Z tohoto pohledu beru pozitivně i takovou jejich drzost, která posouvá i mě a nedovolí mi ustrnout na místě.
Člověk si musí stát za svým názorem
Na zmíněné tři úspěšné biatlonisty jste už výsledkově navázal. Pokračujete ale i v jejich mimosportovních aktivitách. Především Michal Šlesingr byl velkým bojovníkem proti dopingu, vy ho následujete v jeho aktivitách. Byl ve vás vždycky takový, řekněme, radar spravedlnosti, nebo jste toto nasál právě díky fungování v takto angažovaném kolektivu?
V tomto směru se člověk formuje především v době dospívání. Takže určitě ve mně něco takového je od mala. Byl jsem k tomu vychováván rodiči i prarodiči, velkou dávkou se na tom podíleli také moji trenéři. Kluci v reprezentaci k tomu přispěli rovněž nemalou měrou. Díval jsem se, jak vystupují, jak se chovají. Spousta jejich činů mi byla sympatická, takže jsem to po nich jakoby převzal.
Ptám se i proto, že jste byl jeden z prvních vrcholových sportovců, který se nedávno důrazně ozval proti odvolání ředitele sportovního centra Olymp Praha Jiřího Berana. Bylo to vaše spontánní rozhodnutí, nebo jste reagoval na podnět někoho jiného?
Tohle bylo naprosto spontánní. Když jsem si tu zprávu přečetl na sociálních sítích, okamžitě mě to namíchlo. Nějakých sto dní před olympiádou jsem toto rozhodnutí naprosto nepochopil. Svoji reakci jsem promýšlel, jestli to mám udělat, nebo ne. Když člověk něco na sociální sítě umístí, musí za to nést odpovědnost. Vyhodnotil jsem si, že v tom odvolání nevidím žádnou systematičnost. Ve věku, ve kterém jsem, si člověk musí za svým názorem stát, a proto jsem s tím šel ven.
Někteří bývalí sportovci se po kariéře dali na politiku. Vy se své názory prezentovat nebojíte, nelákalo by toto i vás?
(smích) To vůbec nedokážu říct. V tuhle chvíli mám hodně možností, co bych mohl po sportovní kariéře dělat. Za to jsem rád. Ale opravdu teď nejsem schopen říct, co potom bude. Vím, že chci pracovat s lidma, kteří tomu budou dávat maximum, jako to máme v týmu. Kdyby to tak nebylo, tak by mě ani sport nebavil. Na tuto otázku tedy nedokážu odpovědět. Hlavně totiž doufám, že moje kariéra ještě nekončí.
Sparta mi v derby udělala radost
Kromě tak zvaných věcí veřejných se netajíte sympatiemi k fotbalové Spartě. Ta se začátkem října po pěti a půl letech dočkala výhry v derby. Jak jste si to užil?
Bylo to moc příjemné. Sice jsem ten zápas sledoval jen na soustředění online, ale užil jsem si to. Po nějaké době se mi na to koukalo dobře. Pár roků jsem dostával od okolí takové čočky, tak nyní mám konečně i já důvod, jak si dobírat ty ostatní. Rád jsem si na ně počkal. (směje se) Ve sportu to tak chodí. Jednou se daří, jednou se nedaří. A já pevně věřím, že začíná období, kdy zase my jako sparťani budeme nahoře.
Po derby to vypadalo pro Spartu dobře, nyní se ale situace vrátila do kolejí posledních let. Tedy Slavia tabulku vede, Sparta jí kouká na záda. Věříte, že přesto titul budete slavit vy?
Samozřejmě v to doufám. A doufám, že na jaře, až nám skončí sezona a bude se rozhodovat o titulu, stihnu nějaký důležitý zápas na živo, abych Spartu osobně podpořil. Moc se na to těším.
Abychom se vrátili trošku k biatlonu. Máte nějaký závod nebo areál, kam se těšíte jako fotbalisté na derby? Svůj srdcový závod, který vás vždy více vyhecuje?
Určitě mám své oblíbené areály, kde závodím rád a když tam přijedu, to místo na mě dýchne pozitivní atmosférou. To je například Anterselva, kde je pěkné prostředí a hezky se tam závodí. Samozřejmě oblíbené je i Nové Město na Moravě, nebo Pokljuka. Takže svá oblíbená místa mám, ale nemám to tak, že bych se někam nějak zvlášť extrémně těšil.
Závěrem povídání si, s prominutím, neodpustím otázku, kterou určitě neuslyšíte rád, ale zaznít musí. Jak se cítíte na startu nové sezony?
Necítím se špatně. (směje se) S přípravou jsem spokojen. Všechno, co bylo v plánu, se povedlo odtrénovat. Prodělal jsem jenom malou virózu, která by neměla na výsledky v sezoně mít vliv. Už se těším, až to všechno vypukne.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
