Chceme růst jako oddíl, věnovat se co nejširší skupině závodníků, nejen elitě. To je poselství, které v původně bilančně plánovacím rozhovoru vyřkl trenér Petr Lacek.
Pojďme se ohlédnout za poslední vaší sportovní akcí v loňském roce. Pořádali jste Vánoční turnaj. Jak jste v něm, viděno vašima očima, obstáli?
Turnaj byl ze sportovního hlediska povedený. První den jsme sice tolik nevyhrávali, ale i tak jsme si vytvořili dobrou výchozí pozici na vítězství v hodnocení týmů. Pokud jsme prohrávali, tak většinou s vítězi kategorií. Výkony byly dobré a ukázalo se to druhý den. Tam jen čtyři závodníci prohráli s někým mimo náš oddíl. Přitom na tatami šlo nějakých třicet lidí. Rok jsme prostě uzavřeli ve velkém stylu.
Přešla pohoda do mezisoutěžního období?
Z týmu je cítit dobrá nálada, chuť do další práce. Přitom jsme ani moc neodpočívali. Čtyři závodníci byli na tréninkovém kempu ve Španělsku, kde se připravovali ve velké skupině pod vedením trenéra finské reprezentace. V Madridu se sešla absolutní světová špička, kemp byl určený prioritně pro závodníky, kteří za dva týdny jedou do Turecka na olympijskou kvalifikaci. Ani zbytek oddílu nezahálel. Jen jsme trochu změnili skladbu tréninků, věnovali jsme se více sestavám a věcem, na které není v sezóně tolik času.
Zmínil jste olympijskou kvalifikaci, která se týká Ivety Jiránkové. Jak daleká je cesta do Ria de Janeira?
Moc šancí tam nevidím. Nejlepší čeští závodníci se v žebříčcích pohybují kolem stovky. V tenise by to bylo super, ale v taekwondu je to málo. Bylo by překvapením, kdyby si někdo zajistil postup. Platí to i pro Ivetu. Do absolutní špičky nepatříme, navíc v Evropě je velká konkurence i v celosvětovém měřítku. Momentálně jsou Evropané dál než závodníci třeba z Asie, kde je taekwondo doma.
Co je tedy cílem pro kvalifikační turnaj?
Především to bude kvalitní turnaj, na kterém se dá získat spousta zkušeností. Pro nás bude takhle akce jakýmsi kompasem, kterým nám ukáže, jestli jdeme po správné cestě nebo ne.
Oddíl není jen Iveta Jiránková. Co čeká zbytek závodníků? Kde jsou výkonnostní vrcholy pro sezonu?
Během Vánoc jsem měl dostatek času přemýšlet a došel jsem k názoru, že není dobré hnát se jen za výsledky a za medailemi. Za ně si stejně nic nekoupíme. Byl bych rád, kdyby se do naší sportovní činnosti vrátilo více radosti z toho, co děláme a klub jako takový posouval výkonnostně nahoru co největší skupinu lidí. Nemyslím si, že je úkolem nás trenérů na klubové úrovni, abychom suplovali ty reprezentační. O absolutní elitu se musí starat reprezentace, my v klubech musíme mít jiné priority. Rád bych v tomto směru změnil přístup.
Co vás k této změně uvažování vedlo?
Mám hned několik top závodníků, kterým jsem se v posledních letech věnoval. Bohužel za nimi chybí nastupující generace. Cítím potřebu se na ní zaměřit, dovychovat si ji. Znamená to, že prioritně nepůjdeme po výsledcích, ale do značné míry se vrátíme na menší evropské turnaje, které jsou vhodnější pro růst méně zkušených a mladých závodníků. Každopádně chci, aby taekwondo bylo pro děti víc zábavou než honem za výsledky. Chci méně používat slovo musíš. Ať se teď o medaile strachuje někdo jiný.
V posledních letech jste v přípravě začali spolupracovat s trenéry a kluby v zahraničí. Ovlivní to nějak změna priorit oddílu?
Byl bych rád, aby tahle spolupráce pokračovala. Kempy či společné tréninky jsou pro nás zdrojem informací, umožňují nám sledovat vývojové trendy. Bylo by chybou uzavřít se světu. Já se v žádném případě nezříkám práce se závodnickou špičkou. V tom se nic nemění. Budeme dál jezdit i na elitní turnaje, jen to nebude na seznamu priorit na tom nejvyšším místě. Chci, aby oddíl v nejbližších letech rostl jako celek.
Kdy vyrážíte na první turnaj v novém roce?
Na konci ledna jedeme do Slovinska na Orient Cup. Je to malý regionální turnaj, na kterém jsme nikdy v minulosti nebyli. Ke slovinskému taekwondu mám velký respekt, dokázalo dostat tři závodníky na předešlou olympiádu. S kluby odtud spolupracujeme již řadu let a vztahy jsou na nejlepší úrovni, takže účast na turnaji je svým způsobem logický krok.
Podle toho, co jste naznačil, bude cílem dát šanci velké skupině závodníků napříč výkonnostním spektrem. Je to tak?
Budu rád, když nás tam odjede co nejvíce. Všechno je ale o penězích. Záleží, jak se k tomu postaví rodiče dětí. Ti náklady spojené s účastní na turnaji hradí. V tuto chvíli mám předběžně přihlášeno sedm, osm závodníků. Myslím si, že nás pojede tak patnáct.
