Ne snad, že by si tam v prosluněnném sobotním dopoledni mezi sebou vyřizovaly účty mafiánské gangy. Výstřely patřily startovací pistoli Pelhřimovského běhu. Na trať se nejdříve vypravily děti. Letošní závod, který navazuje na dlouholetou tradici Běhu města, jich přilákal do parku rovnou padesátku.

Suverénně nejvíce dětí přivedli rodiče na start kategorií pro předškoláky a nejmladší žáčky. Jedna z kategorií dokonce musela startovat nadvakrát. Medaile či tašky plné užitečných věciček a sladkostí se ale dostaly na každého malého závodníka.

Roztomilé hemžení před Domem seniorů vzápětí vystřídala Velká cena rodičovstva. Tento nad rámec programu vyhlášený závod se nakonec zařadil ke zlatým hřebům dne. Z původní nesmělé odezvy se vyklubal takřka nejhojněji obsazený závod. „A dejte pokoj, já nikam nepůjdu. Tohle pro mě není, navíc mám doma zaděláno na knedlíky,“ hledala výmluvy jedna z maminek. Za chvíli poslušně sundavala batoh.

Startér běžel do cíle

Úlohy se prohodily. Zatímco před půlhodinkou fandili tatínkové a maminky svým ratolestem, teď mačkali palce děti svým rodičům. „Přidej, mami přidej,“ povzbuzoval šestiletý Honzík svoji maminku. Celoživotního sportovce v sobě nezapřel ani starosta Leopold Bambula. Jednasedmdesátiletý muž překvapivě „vylepšil“ funkci startéra všech věkových kategorií včetně této rodičovské i o symbolickou běžeckou úlohu.

Za cílovým obloukem beztak nebylo rozhodující, kdo si poradil se třístovkou nejrychleji. Ačkoliv třeba finiš závodnice obuté do elegantních červených kozaček by stěží zachytával i pátý běžec v pořadí „elitní“ kategorie desetikilometrového závodu. Něco na zub dostali všichni. Pánové v tekutém, dámy pak v pevném skupenství.

Nejvíce obtěžkáni poháry a cenami ale odcházeli domů ze Sadů vítězové obou hlavních závodů, Petra Lepičová a Martin Heřmánek. Ten dokonce vyskočil na stupně vítězů hned třikrát. Poprvé za vítězství v Poutníkově desítce, podruhé za ustavující rekord nové tratě, která věrně kopíruje rodící se cyklostezku lesoparkem.

Luzern za odměnu

A konečně potřetí, protože se stal celkovým vítězem dvanáctidílného seriálu Ligy Atletů Pelhřimov, díky čemuž bude hájit pelhřimovské barvy koncem října při mezinárodním maratonu ve švýcarském Luzernu. „Uvidíme, snad tam neudělám ostudu,“ pravil skromně Martin Heřmánek, nejlepší pelhřimovský vytrvalec.

Ani vavříny nebyly tím hlavním. Kdo nepřišel, ten kupříkladu neví, jak chutná „běžecká“ klobása. A hlavně nezjistil, že sobota se nechá strávit i lépe než vysedáváním u počítače či televize.