Řeč neplyne ani tak o pokrývce hlavy, ta ostatně patřila vzhledem k mrazivému zimnímu ránu téměř k povinné výbavě každého účastníka čtvrtého závodu Ligy atletů Pelhřimovska.

Lesoparkem plným závějí se proháněl Michal Kulich, třicetiletý slovenský vytrvalec, který si bohatě vystačí pro závod v dlouhém triatlonu s devíti hodinami. Pyšnit se může titulem Slovakman i dalšími cennými přívlastky. Chlubení je ale asi to úplně poslední, čeho byste se od něho dočkali.

Michale Kulichu, co vy tady, na veřejném závodě v Pelhřimově?
Je to jednoduché. Přijal jsem pozvání účastnit se soustředění tréninkové skupiny Tomáše Bednáře na nedalekém Čeřínku. Když mi Tomáš nabídl, že bychom si to mohli zpestřit pelhřimovským závodem, rád jsem souhlasil. A neprohloupil jsem. Je to tu bezvadné, příjemný závod, fajnová parta lidí, i trať vypadala s ohledem na vrtochy počasí vcelku slušně. Paráda.

Nekomplikuje vám ale právě přemíra sněhu trochu vaši přípravu?
Mně to až tolik nevadí. Sice tu máte o trochu více sněhu než u nás, na Slovensku, já ale mám zimu rád. Alespoň se tu mohu dosyta vyřádit na běžkách. Je tu všude nádherně.

V závodě jste skončil třetí. Skutečně to nešlo potrápit dosavadního suveréna Františka Tichého o trochu více?
To bylo skoro nemyslitelné. On je vážně výborný! Když si uvědomím, že je mu přes čtyřicet let, nezbývá mi než složit mu poklonu. Zkusil jsem stáhnout alespoň domácího Marcela Brože, pár vteřinek mi ale uteklo. Běžel dobře. Uvidíme, třeba mu to vrátím někdy příště.

Už máte vyhlédnutý sezonní cíl, na který nabíráte síly mezi vysočinskými kopci?
Mým hlavním cílem je zvládnout jihoafrickou kvalifikaci pro ironmanský závod na Havaji. Tomuto přání podřizuji úplně celou sezonu včetně čtyř domácích závodů. Snad mi to vyjde.

Proč jste si ale vybral zrovna tak drsnou disciplínu, jakou bezesporu je dlouhý triatlon?
Ironmanskému závodění se věnuji osmým rokem. Předtím jsem dělal spoustu let atletiku. Prostě jsem to zkusil a hrozně mě to chytlo. Opravdu je to náročnější, každopádně ale krásný sport. Snažím se do toho dávat všechno. Pokud vydrží zdraví, nemám si na co stěžovat.

Právě jste dokončil veřejný závod, jehož hlavním cílem je navnadit rekreační běžce. Proč by se lidé podle vás měli začít více hýbat?
Hlavní důvod je všeobecně známý, lze tím předejít spoustě zdravotních patálií. Navíc je tu i psychický rozměr. Člověk, který holduje běhání, se po takové rekreační půlhodince nebo hodince cítí mnohem lépe. Ve všedním životě na nás útočí všudepřítomný stres, který se nejlépe odbourává právě pohybem. Kromě toho platí, že běžci mimoděk přivykají zdravějšímu životnímu stylu. Zkrátka, běhejte a buďte v pohodě.