Kliknutím zvětšíte„Jednali jsme i o snížení rychlosti v úseku. Bohužel nám povolili jen značku pozor zvěř," reaguje myslivec v honitbě Rozsochatec - Čachotín Josef Žaloudek. Podle jeho slov je v tomto místě dlouhá rovina a řidiči tudy jezdí často i přes stovku. „Do toho houbaři zvěř zvednou, a je to,“ podotkl a dodal, že ve čtvrtek opět v tomto úseku odklízeli sraženého srnce.
A podobných situací je stále více, protože počet nehod se zvěří na Vysočině rok od roku stoupá. Ještě v roce 2014 bylo těchto střetů 714, loni už 1327. „Ke střetům vozidel s lesní zvěří dochází na komunikacích všech tříd, včetně dálnice D1. K typicky nejnebezpečnějším místům se řadí především rozhraní lesa a pole nebo louky a dále také cesta vedená lesními porosty,“ upozornil Jan Kostečka, vedoucí odboru služby dopravní policie na Vysočině.
Řidiči by se přitom měli mít nejvíce na pozoru zejména v nejbližších dnech, v noci ze soboty na neděli přichází zimní čas. „Největší krátkodobý vliv má změna času. Z pohledu zvěře totiž znamená, že se ze dne na den o hodinu posune provoz na silnici proti průběhu, na který už si zvykla,“ varovala Andrea Güttlerová z Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMS).
Riziko srážky zvyšuje i dřívější stmívání. Snadnou radou je, aby lidé nejezdili tak rychle a předvídali. „Když je špatně vidět, tak musím vyjet o něco dřív a ne chvátat a jet, co to dá,“ zlobí se na chování motoristů Petr Kolář z Okresního mysliveckého spolku (OMS) Jihlava. Problém je podle něj v tom, že zvěř na podzim migruje, své cesty má pudově dané a často chodí i přes silnice. „Zvěř tam měla tu cestu dříve, než se postavila silnice,“ připomněl Kolář.
Myslivci se snaží srážkám zabránit a tak osazují nejproblémovější úseky pachovými ohradníky, případně odrazkami. Tato opatření by měla zvěř přesunout na rovné přehledné úseky bez zarostlých příkopů, kde je riziko srážky menší.
Jedná se o opatření v zájmu všech uživatelů komunikace a je možné získat finanční podporu od hejtmanství. Jen na Brodsku je díky tomu ošetřeno 25 kilometrů silnic. „Víme, že tímto způsobem se srážky se zvěří podařilo snížit,“ uvedla Lenka Burešová z OMS Halvíčkův Brod. „Pokud se pravidelně udržují pachové ohradníky, tak se dají srážky hodně eliminovat třeba až o 60 procent,“ vypočítal jednatel OMS Žďár nad Sázavou Stanislav Císař.
Josef Drmota z OMS Třebíč dále vysvětlil, že každé zvíře má vlastní denní režim a za potravou často musí přecházet z míst odpočinku. Nemalou komplikací je pak princip takzvané ekologické pasti. „Příkopy silnic poskytují zvěři na mnoha místech atraktivnější potravu než okolí a zvěř se zde přirozeně koncentruje,“ řekl.
Myslivci však již nyní zvěř přikrmují, s tím se většinou začíná během září či října. „Samotné přikrmování by mělo být aktivní především do konce roku, aby zvěř nabrala dostatečné tukové zásoby na zimní období,“ vysvětlil finanční hospodář Mysliveckého spolku Dobronín Kamil Jakoubek. Důležité je vždy dodržení pravidelných dávek krmení, aby zvěř dávky strávila a byla na ní navyklá. I proto by měli krmit jen myslivci.
Každý spolek má přitom povinnost zajistit si dostatečné množství krmení ze svých prostředků. Kaštany nasbírané veřejností ale myslivci nikdy neodmítnou, třeba v Dobroníně je získávají v rámci akce Barevný podzim, aneb kaštany a draka s sebou. Zvěř však dostává zejména seno, ječmen a také řepu, mrkev, jablka nebo brambor, samozřejmě pak také sůl a minerální doplňky. Může dostat i malé kousky pečiva, které by mělo být usušené a v žádném případě plesnivé. „Hlavně, ať lidé nenosí zvěři žádné cukroví na vánoce,“ sdělil na základě vlastní zkušenosti Císař.
Ani dříve tradiční sběr kaštanů a žaludů na školách už není všude. „V naší škole probíhal sběr kaštanů a žaludů vždy na žádost myslivců. V poslední době jsme nebyli osloveni žádným mysliveckým spolkem,“ uvedla například ředitelka Základní školy Velká Bíteš Věra Kroutilová. Loni přestali myslivci kontaktovat i základní školu v Želivy. „Z hlediska přežití zvěře v době nouze má sběr kaštanů víceméně okrajový význam. Mnohem důležitější je výchovný a etický přínos podobného kroku,“ podotkl Drmota.
Jak jsou na tom stavy zvěře?
Josef Drmota z OMS Třebíč zdůraznil, že je z hlediska stavů zvěře třeba odlišit zvěř drobnou, což je například bažant nebo zajíc a spárkatou, to jsou srnci, černá či daňci. „Zvěř drobná se potýká celorepublikově s obrovskou krizí a v mnoha regionech je na hranici existenčního zachování druhů. Výjimkou není v tomto směru ani Vysočina,“ sdělil. Letos by zřejmě mohlo být více zajíců, ale pravdu odhalí až první listopadové hony. „Zdůrazňuji, že lov drobné zvěře je dnes víceméně symbolický a ve velkém počtu honiteb se drobná zvěř neloví vůbec,“ dodal Drmota. Stavy spárkaté zvěře jsou pak mnohem vyšší a to především díky systému zemědělského hospodaření.
Například na Žďársku jsou stavy v normě, ubývá však černé zvěře, srnčí, zaječí a pernaté zvěře. „Kde hospodaří ještě drobní zemědělci, jsou malá políčka, remízky, tak zde jsou početní stavy zvěře hodně vysoké,“ vypozoroval Císař.
5
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
