Podle dat Centra dopravního výzkumu zde došlo na úseku dlouhém 76 metrů v období od dubna do září letošního roku ke třem srážkám vozidel se zvěří s celkovou hmotnou škodou ve výši 168,2 tisíc korun.

Divočák, srna nebo třeba kuna, ježek či hraboš, neboť statistika se netýká pouze zvěřiny, ale volně žijících živočichů obecně, mohou ovšem řidičům skočit pod kola i na jiných místech regionu, Vysočina eviduje třetí nejvyšší počet srážek se zvěří v celé České republice. Letos od dubna do září se v kraji stalo 915 takových nehod.

Srna Index na Vysočině
(duben až září 2019)

Okres – škody (Kč/km) / počet nehod délka / silniční sítě

Okres HB – 8548 / 183 / 1067
Okres JI – 10725 / 177 / 803
Okres PE – 10210 / 194 / 981
Okres TR – 8083 / 189 / 1081
Okres ZR – 6535 / 172 / 1142

Kraj Vysočina – 8662 / 915 / 5074

Zdroj: Generali/Centrum dopravního výzkumu

Podobnou statistikou jako Centrum dopravního výzkumu disponuje Krajské ředitelství Kraje Vysočina. To vydalo statistické údaje o nehodovosti za období od ledna do října letošního roku a za těchto deset měsíců policisté napočítali na Vysočině 1426 dopravních nehod, k nimž došlo v důsledku střetu vozidla s lesní zvěří. „Střety s lesní zvěří tvoří 35,6 procenta z celkového počtu dopravních nehod,“ poukázala na výmluvný údaj policejní mluvčí na Vysočině Dana Čírtková.

Celkem za deset uzavřených měsíců letošního roku zaměstnalo dopravní policisty v kraji 4001 dopravních nehod.

Ze statistik dále plyne, že k nehodám s lesní zvěří dochází v jakékoliv roční období a ve všech částech kraje. „Ani podíl těchto dopravních nehod na všech dopravních nehodách se nikterak nemění, stále je to zhruba třetina z celkového počtu všech nehod, kterými se zabýváme,“ doplnila informace vysočinská policejní mluvčí.

V porovnání s ostatními kraji Česka je na Vysočině četnost srážek se zvěří mírně nadprůměrná. To znamená, že s ohledem na délku silniční sítě v kraji došlo k většímu počtu srážek se zvěří než ve zbytku republiky. V Kraji Vysočina došlo průměrně k jedné srážce se zvěří každého 5,5 kilometru, zatímco průměr Česka je jedna srážka na každého 5,8 kilometru.

Centrum dopravního výzkumu, které přizvalo ke zpracování dat pojišťovnu Generali, takže výsledek zveřejnilo jako Srna Index, disponuje čísly za jednotlivé okresy. Z nich vyplývá, že k největšímu počtu dopravních nehod s lesní zvěří na Vysočině došlo letos za šest měsíců od dubna do září na Pelhřimovsku, kde bylo těchto střetů zaznamenáno 194, následují okresy Třebíč se 189 nehodami se zvěří a Havlíčkův Brod, kde došlo ke 183 těchto nehod. Na opačném konci krátkého žebříčku jsou okresy Jihlava (177 nehod) a Žďár nad Sázavou (172 nehod).

Kraj Vysočina jako celek je třetím nejrizikovějším krajem v celorepublikovém měřítku. V Centru dopravního výzkum zjistili, že k největšímu počtu nehod se zvěří došlo letos od dubna do září ve Středočeském kraji, kde evidují 1816 těchto nehod. Před Vysočinou je ve zmíněném přehledu ještě Ústecký kraj s 951 nehodami.

Zajímavé je, že k 96 dopravním nehodám s lesní zvěří došlo ve sledovaném období na území hlavního města Prahy.

Centrum dopravního výzkumu spolu s partnerskou pojišťovnou sčítaly pro výsledný Srna Index také výši hmotných škod, které při střetech motoristů s lesní zvěří vznikají. Při tom se zjistilo, že průměrná výše škody, která po srážce osobního automobilu se zvěří vznikne, je vyšší než 40 tisíc korun.

Podstata Srna indexu spočívá v uvedení výše škody na jeden kilometr sledované silniční sítě v konkrétním kraji a okrese. „Tento údaj vychází ze srovnání délky silnic třetích a vyšších tříd, počtu nehod a celkové výše škody, která kromě poničeného vozu počítá i se škodou na zdraví, životě a dalším majetku spočítané podle metodiky Centra dopravního výzkumu,“ vysvětlil Michal Bíl, expert na problematiku střetů se zvěří Centra dopravního výzkumu. Index pracuje s daty Policie České republiky a s údaji samotného centra.

Škoda na zdraví, životě a majetku způsobená srážkami se zvěří činí v Kraji Vysočina podle Srna indexu 8662 korun na kilometr, což je šestá nejvyšší hodnota v Česku v rámci srovnání krajů.

Absolutní prvenství mezi kraji (a tedy nejvyšší škody po srážce se zvěří na jeden kilometr komunikací) připadá na hlavní město Prahu se škodou 31 202 korun, následují Moravskoslezský kraj, kde má škoda výši 11 009 korun, a Ústecký kraj se škodou 10 601 korun.

Z hlediska hodnocení jednotlivých okresů se nejvyšší škody generují v Praze (31 202 korun), následují okresy Sokolov (27 101 korun) a Praha-západ (18 980 korun). Na Vysočině vznikly největší škody na okrese Jihlava (10 725 korun) a Pelhřimov (10 210 korun).