Další ukazatele nehodovosti, jak je zpracovalo Krajské ředitelství policie Kraje Vysočina, už tak příznivé nejsou. Přibylo všech dopravních nehod, loni jich bylo na Vysočině 4 417. V meziročním srovnání přibylo také těžce zraněných (o 11 případů, tedy o 9 procent), nehod pod vlivem alkoholu a drog a vyšší je i hmotná škoda, která v souvislosti s dopravními nehodami vznikla. Naopak méně, nejméně za tři roky, je lehkých zranění. Těch bylo méně o 55, tedy o čtyři procenta.
Celkový počet dopravních nehod v kraji vzrostl meziročně o sedm procent. „Vývoj dopravní nehodovosti v našem kraji zaznamenal v meziročním srovnání nárůst o 270 dopravních nehod,“ poukázala na jedno z důležitých čísel policejní mluvčí Dana Čírtková.
Počet úmrtí se naopak o šest procent snížil. Úmrtí bezprostředně po dopravní nehodě bylo loni 29, což je o dva případy méně než v roce 2016. Uváděných 33 případů úmrtí v roce 2016 znamená, že jsou dopočítána další dvě úmrtí, kdy účastníci nehod zemřeli na následky utrpěných zranění později.
Mezi obětmi loňských dopravních nehod bylo také šest chodců. Dalších čtrnáct chodců utrpělo těžké zranění a 85 bylo zraněno lehce. Vzhledem k tomu, že loni šetřili policisté na Vysočině 109 dopravních nehod s účastí chodců, čísla potvrzují, že tyto nehody mají nejvážnější následky. Fatální následky měly nehody chodců, k nimž došlo za snížené viditelnosti, tedy ve večerních nebo nočních hodinách. Takovýchto nehod bylo 26, čtyři lidé při nich zemřeli a dalších osm bylo zraněno.
Zjištění, že při 184 dopravních nehodách řidiči před jízdou požili alkoholické nápoje, představuje nárůst nehod s alkoholem o sedmnáct. „Poměrně časté byly případy, že dechové zkoušky u řidičů vykazovaly hodnoty vyšší než dvě promile alkoholu. Výjimkou loni nebyly ani hodnoty blížící se čtyřem promile alkoholu,“ připomněla policejní mluvčí. V sedmi případech řídili bourající řidiči pod vlivem omamných a psychotropních látek. V roce 2016 skončilo v policejních statistikách pět takových případů.
Hmotná škoda, která loni při dopravních nehodách na Vysočině vznikla, znovu překročila hranici čtvrt miliardy korun. V poslední výroční statistice je uváděna hmotná škoda 262 milionů korun. To je o necelé tři miliony více než v roce 2016.
Tradičně nejvyšší hmotná škoda při nehodách na Vysočině bývá způsobena na vysočinském úseku dálnice D1, a platilo to i loni. Za loňský rok tam byla vyčíslena škoda za 69 milionů korun. Přitom stojí za povšimnutí, že hmotná škoda při dálničních nehodách na úseku, který mají pod dohledem dopravní policisté z dálničního úseku ve Velkém Beranově, docela významně klesá. V roce 2016 tam vznikla škoda za 78 milionů korun a v roce 2015 dokonce za 104 miliony korun.
Z pěti okresů zůstává okresem s nejvyšším počtem nehod i hmotnou škodou Jihlavsko. Zatímco v počtu nehod nad dálničním úsekem „vyhrává“, z hlediska hmotné škody citelně zaostává. Loni bylo na zmíněném dálničním úseku 664 nehod, v okrese Jihlava 808 nehod. Škoda na dálnici byla oněch 69 milionů korun, škoda na silnicích Jihlavska 48 milionů korun.
Příčinou 1 954 nehod byl nesprávný způsob jízdy. Pod 750 nehod se podepsala nepřiměřená rychlost, nedání přednosti v jízdě vedlo k 306 dopravním nehodám. Nesprávné předjíždění vyústilo v 94 nehod, technická závada se podílela na 35 nehodách. „Hlavní příčiny dopravních nehod jsou dlouhodobě neměnné,“ poznamenala Dana Čírtková.
Podobně neměnná je i skutečnost, že nejvíc nehod zavinili loni na Vysočině řidiči osobních aut. Ti způsobili 1 699 karambolů v silničním provozu. Řidiči nákladních vozidel zavinili 576 dopravních nehod.
Další skupiny řidičů a účastníků dopravy se podílely na zavinění loňských nehod v řádu desítek událostí. „Řidiči autobusů zavinili 27 nehod, motocyklisté zavinili 94 nehod, cyklisté 91 nehod a řidiči traktorů zavinili 33 nehod,“ uvedla do statistiky policejní mluvčí.
Policisté dále sečetli, že v 624 případech řidič od nehody ujel. „Jedná se většinou o dopravní nehody na parkovištích u obchodních, sportovních či kulturních center nebo na parkovištích v centrech měst či na sídlištích,“ doplnila vysvětlení Dana Čírtková.
Čtrnáct nehod se loni stalo na železničních přejezdech, z toho dvanáct na zabezpečeném železničním přejezdu. Kritickým železničním přejezdem zůstává ten u Obrataně, kde také loni došlo k několika vážným dopravním nehodám. A to když řidiči, hlavně řidiči nákladních souprav, vjeli pod vlak, přestože na zabezpečovacím zařízení blikala červená světla. „Při střetech vozidel s vlakem loni jedna osoba zemřela a pět dalších osob se zranilo lehce,“ dodala k nehodám na železničních přejezdech policejní tisková mluvčí.
V roce 2017 přibylo o 136 dopravních nehod zaviněných zvěří. Těch bylo loni na Vysočině celkem 1 210. „Ke střetům vozidel s lesní zvěří dochází na celém území našeho kraje a na komunikacích všech tříd, včetně dálnice D1,“ okomentoval statistiku vedoucí odboru služby dopravní policie Krajského ředitelství policie Kraje Vysočina Jan Kostečka.
V roce 2014 evidovali policisté na celé Vysočině 714 dopravní nehod, kdy došlo ke střetu s lesní zvěří a domácími zvířaty. Od té doby se počet těchto nehod na Pelhřimovsku a Třebíčsku téměř zdvojnásobil a na Žďársku dokonce ztrojnásobil.
Podle vysočinských dopravních policistů došlo k řadě nehod zbytečně.
„V loňském roce se také stalo velké množství dopravních nehod proto, že řidiči zbytečně hazardovali, při jízdě se nechovali dostatečně ohleduplně a nepočínali si opatrně. Typickým příkladem jsou zbytečné dopravní nehody, které se stanou za snížené viditelnosti, zejména při ranních a večerních mlhách,“ všiml si při bilancování loňských dopravních nehod na Vysočině Jan Kostečka.