I to jsou někdy důvody pro skoncování se životem. I přesto, že celorepublikově sebevražd přibývá, na Pelhřimovsku jejich počet rok od roku klesá. I u nás ale platí, že mezi sebevrahy převažují muži, většinou okolo padesáti let.

Například loni si v okrese vzali život čtyři muži. Ve třech případech se jednalo o oběšení a jednou o podřezání. „Letos prověřujeme zatím jeden případ, ve kterém se s největší pravděpodobností jednalo o sebevraždu. Prověřování však zatím nebylo ukončeno," informovala pelhřimovská policejní mluvčí Monika Pátková. Ta zároveň dodala, že před dvěma roky policisté vyjížděli hned k devíti případům dobrovolného odchodu ze života. To je ale v porovnání s rokem 2011 o více než čtyřicet procent méně. „V roce 2011 spáchalo sebevraždu 15 mužů," potvrdila statistiku Pátková.

Kritické pondělí

Mezi nejčastější způsoby ukončení života patří smrt oběšením, zastřelením či otrávením. Nejvíce sebevražd se děje v pondělí, na začátku pracovního týdne, nejméně v sobotu. To ukazuje statistika, ale co lidi k sebevraždám vede?

Na to, zda se jedná o náhlé, impulzivní rozhodnutí nebo jde o pravý opak, se Deník zeptal pelhřimovského psychiatra Jaroslava Maxe Kašparů. „Odpověď není jednoduchá, protože je to tak i tak. Máme několik typů sebevražd. Rozlišujeme například SOS sebevraždy, kdy na sebe chtějí mladá děvčata upozornit, spolykají dva acylpyriny a zbytek z krabičky pohodí okolo sebe. Nic se jim nestane, ale problém nastane, když si vezmou silnější léky. Pak máme takzvané bilanční sebevraždy, kdy se rodina dostane do finančních potíží a muž, protože si myslí, že situaci vyřeší, ale ono to tak zdaleka není, se dojde pojistit pro případ smrti. Za pár měsíců pak sjede s autem ze skály," popsal psychiatr.

Jednat se může i o zkratovou reakci na náhlou událost, jako například na špatnou zdravotní prognózu nebo u mladistvých na vysvědčení.

„Výjimkou nejsou ani takzvaná sebezabití, což není sebevražda. Jedná se například o to, že člověk dělá nějakou činnost – koupí si například zbraň, neopatrně s ní manipuluje a zastřelí se. Pak se pátrá, proč to udělal," dodal Jaroslav Max Kašparů.

Podle něj však nejsou lidé náchylnější k sebevraždě za špatného počasí než za slunečného dne. „Traduje se to, ale platí, že počasí má vliv na deprese a deprese pak na sebevraždy," zdůraznil psychiatr.

Je všeobecně známé, že délka slunečního svitu ovlivňuje lidskou psychiku. A letos nám počasí zatím přeje. V lednu podle měření meteorologů z Observatoře v Košeticích nad naším regionem slunce svítilo 51,6 hodin. „V únoru 90,7 hodin a v březnu to zatím do tohoto úterý bylo 94,6 hodin," uzavřel vedoucí observatoře Milan Váňa.