Všudy přítomným okem kamery, která ukradne i část soukromí. Čipy, které těm malým zbytečně zkomplikují první dny v lavicích. Hlídačem, který bude do nekonečna přecházet po chodbách…

Možná to smysl také nemá. V některých věcech se totiž díváme, kam vlaje kouř, místo abychom se dívali, odkud vítr vane.
Tím, že se zamknou dveře se sice nikdo nedostane dovnitř, ale ani ven.
A to nejméně složité přitom bývá právě tím nejlepším. Nač čipy, karty a hlídače. Proč ne jednoduše – zevnitř kliku, zvenku kouli.