A když si něco opravdu myslel, nebylo síly, která by mu zabránila to říci.
Že vám všechno tohle sedí na blázna? Emil Bartes jím dost možná skutečně byl. Škoda jen, že takových bláznů neběhá po světě více.
Někdo se možná nad jeho lopotěním na zahrádce či ve slepičím výběhu pousmál, jiný rovnou mávl rukou. Jsou přece mnohem důležitější věci, že.
Ten svérazný chlapík ale dokázal mnohem více než „jen“ předělat slepici na vejcomet. Uměl se nadchnout pro všechno, nač sáhl, a kráčet i za tím, co by jiného sotva napadlo.
Pan Bartes byl prostě jedinečný každým coulem. A ztráta každého originálu bolí dvojnásobně.
Čest jeho památce.