Hned zkraje je třeba říct, že jakákoli podoba níže uvedených citací s tím, co v poslední době rezonuje Třebíčí, je čistě náhodná.
play_fill
„Krucifix, ty lidi taky na všecko vletěj. Jako ovce. Ausgerechnet teď jim někdo bude stavět most, když si oni vzpomněli. To bude ostuda…“
„Koukejte, je správný říkat si pravdu. A proto si ji teď tady musíme říct. Nikdy jsme nemohli počítat s tím, že bychom dostali něco zadarmo!“
„Ale lidi, prosím vás. Každej z vás přece víte náramně dobře, jak věci nakonec jsou. My můžeme mít dneska jenom to, co jsme si sami udělali!“
„Ať žije nový most!“
„Dyť tady žádnej most není!“
„Ty s tou svou pravdou. Drž hubu a plav!“
Tyto věty zazněly v komedii Bílá paní a je nutné se ohradit proti každému, kdo tento film dává do souvislosti se stavbou mostu v třebíčském Poušově. Za prvé: Zdeněk Podskalský Bílou paní natočil v roce 1965 – a nemohl tedy znát situaci v Třebíči o šedesát let později. Za druhé: Je nehorázné tvrdit, že v obou případech jde o stavbu nevyzkoušenou technologií. To platí jen pro film, kde předseda s tajemníkem chtěli zadat práci na mostě Bílé paní, aniž by si předem ověřili její možnosti. V Třebíči přece vzniká dřevobetonová konstrukce, která byla v Česku už jednou vyzkoušena.
Někteří lidé ale přesto tvrdí, že most v Poušově postaví právě Bílá paní. Na tento nesmysl lze shodou okolností reagovat jinou hláškou z onoho filmu: „Dnes už nepotřebujeme strašidla, když máme národní výbor!“
