A pokud pojedu, dostanu navíc mnoho dárků. Děkuji, nechci. Nechci zažívat psychický nátlak a bohužel stále agresivnější nezákonné praktiky organizátorů takzvaných předváděček. Dost možná by mě tam pořadatelé kvůli věku ani nevpustili. Do důchodu mi ještě přece jenom pár let schází.

Stále je pro mne ale velkým otazníkem, jak si někdo může dovolit nutit zboží bezbranným důchodcům? Kde se v některých lidech berou absolutně nulové morální zábrany?

Zaměřit se na babičky a dědečky je zřejmě pro „seriózní" obchodníky obzvlášť výhodné. Pod záminkou dárků, lákavého výletu, oběda či večeře, je pak několik hodin přemlouvají k nákupu. A leckdy se nezdráhají na ně křičet nebo je vydírat, třeba tím, že už je neodvezou domů.

Ať jsou staří lidé, jací jsou, pořád jsou to lidé, ke kterým se máme chovat slušně, s tolerancí, úctou a respektem.

Jen mě napadá, že i samotní prodejci na předváděcích akcích mají přece své rodiče, prarodiče. Nabízeli by jim stejné zboží za stejných podmínek, které praktikují na ostatních seniorech?

Alexandra Knapová