Jedni mnohdy až vulgárně vyjadřovali svůj nesouhlas se stavbou tak, že kvůli moderní a v podstatě zbytečné rozhledně ztratí hrad své kouzlo, druzí byli nápadem naopak vyloženě nadšení, a nemohli se dočkat, až vystoupají nahoru a užijí si jedinečný pohled na město a okolí.

Upřímně se musím přiznat, že když jsem se o schválení architektonického návrhu rozhledny na Orlíku dozvěděla poprvé, právě dvakrát jsem nejásala, spíše naopak. Co se týče památek a jejich případné rekonstrukce, jsem poněkud konzervativní. Hrad Orlík se přece zachoval jako středověká zřícenina, tak ať tak zůstane a nestaví se tam nějaká ocelová konstrukce, říkala jsem si.

Na druhou stranu to zase až tak špatný nápad nebyl. Rozhledna určitě přiláká více návštěvníků (což jako turista moc nevítám, ale chápu, že pro provozovatele je tento fakt důležitý), ale hlavně se konečně podíváme na Humpolec z výšky, a to bude bezesporu úžasný zážitek.

Nepletla jsem se, úžasný zážitek to skutečně byl a nejen pro mě. Setkávala jsem se nahoře na rozhledně s lidmi, kteří naprosto uchváceně a beze slova sledovali tu nádheru pod sebou.

Nevím, jestli se na rozhledně vyskytoval i někdo, kdo s její stavbou zásadně nesouhlasil. Každopádně mě při četbě některých negativních příspěvků na sociálních sítích na adresu této stavby občas zamrazí. Rozhlednu si odhlasovali lidé ve veřejné anketě, její realizaci posvětilo i tamní zastupitelstvo (nikoli jen starosta města, jak si lze často přečíst) a autor jejího návrhu odvedl z architektonického hlediska dobrou práci, takže nevidím důvod, proč jeho práci hanit tím, že stvořil „hnus", „monstrum" a podobně.

Není na světě člověk ten, aby se zavděčil lidem všem – toto rčení evidentně platí i v případě nové rozhledny. Je správné mít svůj názor, podělit se o něj s ostatními, ale není fér vulgárně napadat práci druhých prázdnými argumenty. Rozhledna stojí, ať chceme nebo ne, rozhodnutí většiny bychom tedy měli demokraticky respektovat a pokusit se nalézt 
na něm i něco pozitivního.