Jak jsem na vlastní oči viděla, dětem –  batolatům se to v pelhřimovském bazénu daří na výbornou. Když zrovna asi rok a půl starý klučina skočí do vody, kde je sice „jen“ devadesáticentimetrová hloubka, u nikoho tím nevzbudí pozdvižení.

Naopak, vynoří se spokojeně na hladinu, usmívá se, je šťastný a  spokojený, doslova jako ryba ve vodě. A o to jde. Vždyť plavání ať batolat či kojenců není nový jev.

V knihách starých několik set let se můžeme dočíst, že cestovatelé v tropických zemích viděli, jak domorodé maminky berou své nově narozené děti a koupou je v lagunách nebo říčkách, pouštějí je a potápějí pod vodu.

V úterý to pro mne byl hezký pohled.  Myslím, že ani sebelepší vypravěč by nedokázal zachytit nádhernou atmosféru společně strávených chvil maminek s jejich dětmi při vodních radovánkách.

alexandra.knapova@denik.cz