Dva miliony. Člověk, co vydělává pětadvacet tisíc měsíčně, by takovou sumu naspořil za osmdesát měsíců, tedy téměř za sedm let. A musel by mít nulové výdaje. Nebo by za to mohla být tři fungl nová BMW řady 1 a ještě by zbylo na večeři v luxusní restauraci.

Přesně takovou částku přitom nyní nabízí v Třebíči praktickým a dětským lékařům, kteří ve městě budou ordinovat. Milion dá radnice, sedm set tisíc VZP a tři sta tisíc hejtmanství. Stovky tisíc a další benefity nabízí i další města, v malých obcích se už smiřují s tím, že tam doktora mít prostě nebudou.

Důvody, proč to doktory netáhne na venkov, mohou být různé. Možná je to nemožnost sdílet nákladné vybavení s jinými lékaři, třeba je za tím fakt, že ve velkých městech jsou pacienti, řekněme, více při penězích. Někteří starostové si uvědomují, že není v jejich silách mladým lékařům nabídnout takové volnočasové možnosti jako má Praha nebo Brno.

Podle první náměstkyně hejtmana Hany Hajnové lékaři na Vysočinu nejdou, protože tu není práce pro jejich partnery. Řekla to v debatě Deníku před krajskými volbami na podzim 2020. Na přetřes pak přišla i otázka, zda k privátnímu lékařství přistoupit jako k byznysu.

Od oné diskuze už uplynuly dva a půl roku a lékaři na Vysočině stále chybí. Co více, situace se zdá být čím dál horší. Hasit se jí snaží samotní obyvatelé, starostové i hejtman se svými náměstky. Jen ten hlavní, kdo by se měl angažovat, totiž VZP, zatím volí, jak se zdá, spíše vyčkávací taktiku.