Ptal jsem se totiž na cenu výrobků a pán ani nečekal na to, až pozdvihnu obočí, 
a hned začal vysvětlovat, proč se mi cena zdá tak vysoká.

Přes rozdíl mezi ruční a robotickou prací jsme se dostali až do budoucnosti k očekávanému ropnému zlomu, kdy dojdou zásoby ropy a rapidně stoupne cena plastových výrobků, 
a kvůli pohonným hmotám zároveň také cena dopravy. Tím pádem plastová autíčka dovážená z Číny podraží dvojnásob 
a už se je vlastně přestane vyplácet kupovat. „Pak teprve cena věcí ze dřeva vyleze nahoru!" zdvihl prodejce prorocky prst.

Tento názor jsme pak doma s manželkou rozšířili i na potraviny. Jak říká naše kamarádka veterinářka, virů stále přibývá a jsou stále vynalézavější, takže lidé budou víc nemocní a kdoví, jestli ty všechny zrůdné mutace přežijeme. Budeme každopádně muset začít jíst ještě zdravěji. A u našich jídel opět bude hrát velký vliv zdražení dopravy a možná i přímo potravinová krize, dokonce se mluví o boji o půdu a o vodu. Potraviny zkrátka každopádně budou muset podražit.
A to bude o to větší překvapení pro ty, kdo si ani dnes pořádně neuvědomují, že už teď je dost levných potravin v supermarketech, buď ošizených, anebo skutečně prodávaných pod výrobní cenou (zisk se pak dohání jinde a jinak).

A aby těch obav z budoucnosti nebylo málo, říká se, že stroje seberou lidem ještě více práce. Zcela vymizet časem mohou i taková povolání jako řidiči, prodavačky nebo úřednice. Lidé budou pracovat třeba jen pět hodin denně, a jak nebudou chodit na celý den do zaměstnání, tak pro ně bude čím dál těžší smysluplně využít svůj volný čas. Lidé, pro které je kariéra základem jejich sebevědomí, najednou ztratí smysl života 
a budou se doslova a do písmene nudit k smrti.

Pak možná někdo ještě rád sáhne po pilce, svěráku i dlátu 
a bude vyrábět „drahé" dřevěné hračky a přijede s nimi do Žirovnice. Ale to už možná nebude muset zvědavým návštěvníkům zdůvodňovat cenu svého výrobku.