A nejspíš přinese i spoustu námětů „malému českému člověku", který nepochybně vymyslí, jak na systém spojený s placením parkovného vyzrát. Zaprvé není úplně jasné, kdo bude placení parkovného, ve městě, kde není městská policie, kontrolovat a vymáhat.

Státní policie určitě nebude odhlížet na parkování v centru denně a po celou dobu, kdy má být systém aktivní. Už vůbec není v jejích silách mít pod kontrolou každého parkujícího. Ještě s podstatně slabší mírou vymahatelnosti je třeba počítat, pokud bude kontrolu a placení parkovného vymáhat pracovník radnice.

Pak docela reálně hrozí, že parkující v zóně budou posuzováni dost rozdílně. A protože jsme v Česku, nelze vyloučit, že si kdekdo volnost při parkování v centru zkrátka „koupí". Pokud bude na systém dohlížet pracovník radnice (nebo technických služeb, to je úplně jedno), dostane se dost možná pod tlak podezření, že po někom respektování systému (a hlavně placení parkovného) nekompromisně vyžadoval, zatímco k jinému byl (třeba i opakovaně) podivně tolerantní.

Představme si situaci, že motorista přijede do placené zóny, zaplatí základní parkovací poplatek, ale zůstane v zóně déle. Jednou proto, že se prostě zdržel, podruhé proto, že mu šly hodinky jinak než čas na parkovacím automatu, potřetí zcela úmyslně. Kdo ho donutí, aby si zaplatit další čas, strávený 
v zóně? A kdo mu naopak zabrání, aby pak bez doplacení parkovného opustil beztrestně centrum města?

Systém parkování, jaký od ledna tohoto roku zavádí pelhřimovská radnice, by byl smysluplný, kdyby ve městě působila městská policie. Pokud tomu tak není, nemá zavádění jakýchkoliv komplikovaně vymahatelných systémů žádný smysl.
V takovém případě totiž takovýto regulační systém neslouží ani správě města, a už vůbec ne jeho obyvatelům nebo návštěvníkům.

jiri.jira@denik.cz