V neděli se mi podařilo projet patnácti českými okresy. Podařilo proto, že některé eurosilnice i rychlodráhy, zejména pak ty na Kladensku a v okolí Prahy, snesly srovnání snad jen se sibiřskou stezkou pro psí spřežení.

Třeba na suverénně nejslabším Benešovsku bych s ohledem na několik souvislých stop v hustém sněhu raději věřil tomu, že tamtudy toho dne prosvištěla rekreační lyžařka Neumannová či děda Mráz na saních, než oranžové silničářské auto.

A vítěz testu? To nejlepší až nakonec, říká se. A také, že ano. Pravé překvapení čekalo přesně u dvoucedule Vysočina–okres Pelhřimov. Černá barva pečlivě prosoleného asfaltového lánu ostře kontrastovala s předchozí stovkou „bílých“ kilometrů. A to v příkopech číhalo mnohem více sněhu než kdekoliv předtím. Bravo.

Nestává se dvakrát často, aby silničáři v očích motoristů zabodovali. Ti pelhřimovští se mohou pro tentokrát radovat.

Jenom věřme, že se po oslavě nedostaví spánek na vavřínech. Čert nikdy nespí a i zima dokáže být pekelně nepříjemná.