Teď si zkusme představit, jak by podobnou věc řešilo hnutí ANO, které nad ČSSD vede stále víc. Běhounkův postoj sice kritizuje premiér, ale za hejtmana se logicky postavila krajská ČSSD, která ho na kandidátku dala. A premiér se s tím musí smířit, pokud chce respektovat názory členů.
V ANO ale tento respekt zcela chybí. Hnutí totiž žádnou pořádnou základnu nemá. Proto po loňských volbách tak rychle a bez námitek odstoupili dva vysočinští poslanci – Miloslav Bačiak zamlčel minulost politruka a Jan Sobotka dlužil na daních a pojištění. Andrej Babiš se s nimi asi moc nemazlil.
Hejtman Běhounek samozřejmě takové stíny minulosti nemá. Ale kdyby zastupoval ANO a Babiš by řekl, že u hejtmanů nedopustí dvojfunkce, musel by ustoupit. (Ponechme stranou to, že Babiš i premiér také kumulují několik funkcí.)
Babiš totiž může dělat razantní kroky, protože se nemusí ohlížet na členy na obecní, okresní, krajské i celostátní linii. Může i rychle odstavit kandidáta, který se mu nelíbí. Jeho ráznost lidem imponuje. Proto je ANO stále silnější. Lidi už vlastně dvojfunkce hejtmanů ani nezajímají. Uvěřili, že ČSSD je slabá a řeší vlastní potíže. A nevadí jim ani to, že Babiš se čím dál razantněji chová ve vládě a že vlastní vlivné noviny.
Možná se lidi zarazí, až Babiš udělá chybný či nepopulární krok. Ale to už bude pozdě. Když Miroslav Kalousek ještě jako lidovecký předseda po antikomunistické kampani náhle chtěl vládnout za podpory KSČM, řadoví lidovci ho zastavili. Jenže to se v ANO stát nemůže, tam stabilní základna členů chybí.
Mírná diktatura je vždy operativnější než demokracie. Čína ekonomicky roste i proto, že se nemusí ohlížet na lidská práva, ekologii a sociální oblast. Potíž je jen v tom, že se tam občas děje příkoří a chybí tam svoboda. Takže i když se mi způsob řešení dvojfunkcí v ČSSD nemusí líbit, pořád je mi milejší „pomalá", „nejednotná" a upovídaná ČSSD než čínsky razantní a nepřirozeně jednohlasné ANO.