Krátce po začátku roku museli ornitologové na Vysočině řešit několik vážných situací. Travič jedem úmyslně otrávil dravce u Osové Bítýšky na Žďársku a také u Ždírce nad Doubravou na Havlíčkobrodsku. Orel mořský a káně lesní ze Žďárska otravu nepřežili. Další orel mořský z Havlíčkobrodska několik dní bojoval o svůj život.
Toho nakonec zachránili a vypustili zpět do divočiny členové Záchranné stanice Lipec. I oni si přitom prožili krušné chvíle, když se o něj starali. Podobných případů otravy řeší několik desítek za rok. A většinou nemají šťastný konec. Mnohem častěji to dopadá stejně jako případ ze Žďárska.
O to smutnější je, že za smrt dravců nemůže žádná náhoda. Jed, který jejich smrt způsobil, je přes patnáct let v Evropské unii zakázaný. Nemůže se skladovat ani doma. Ten, kdo s ním manipuluje, to musí vědět. Přesto se někdo rozhodl vytáhnout jed ven a vypustit ho do přírody.
Ten člověk si musel být vědom, že tím ublíží. Že tím zmaří něco pěkného. Že tím vezme životy. Naštěstí jsou tací, kteří mají jiné myšlení než ten travič. A dokážou jeho snahu zvrátit. Nebýt ornitologů a lidí ze Záchranné stanice Lipec, rozšířil by pták neradostnou statistiku.
Možná si orel úplně neuvědomuje, co se stalo, a nedokáže svým zachráncům poděkovat. Určitě však ucítil úlevu, když mu z volete vytáhli otrávený kus masa a dostal léky. Přitom odměnou hrdinům, kteří zachránili jeho život, může být jen povznášející dobrý pocit. Zaslouží si proto i poděkování a vděk za to, že ochránili i kousek naší přírody.