Vybavuje se mi při brazilském mistrovství světa, ale má i širší použití. Brückner mluvil o nadhledu trenéra nad děním na hřišti. Ten vidí to, co hráči mají dělat, ale sami to ze své omezené pozice nevidí. Takže trenér na ně křičí: Běž tamhle, nahraj, ustup a tak dále.

Ale občas se objeví hráč, který i bez nadhledu nad hřištěm udělá přesně to, co trenér z nadhledu vidí jako ideální – a trenér smeká. A někdy se dokonce stane zázrak: Hráč typu Panenky či Nedvěda udělá to, co ani trenéra s nadhledem nenapadne.

Tento příměr se dá použít 
i u výchovy dětí rodiči či učiteli nebo u vedení herců režisérem. Ale i v životě obecně. Jsou lidé, kteří
v sobě našli nad-hled a často navzdory handicapu dokáží žít jinak, líp. Jejich příklad inspiruje stejně jako hra Neymara a spol.