Může to posílit hrdost obyvatel – hned jim jejich rodiště připadá významnější.

Smutnější už je, že tématem slavnostního setkání se brzy stalo to, jestli bronzová deska nepůjde ukrást. Nedávno totiž ve městě někdo odcizil podobný památník děkana Vaňka.

Pan Kodet zmínil, že v Rakousku bývají kostely otevřené a památky tam nemizí. Diskutující se ptali, proč to nejde u nás a proč sběrny vykupují evidentně kradené věci.

Změnil by to zákon? Asi ne, v Česku je totiž malá úcta k soukromému majetku. Příčinu má jak v tradici rozkrádání státních podniků a družstev před rokem 1989, tak v zakořeněné závisti – někteří lidé se odmítají smířit s tím, že jiní toho mají víc. Je smutné, že tento pocit občas ještě přiživují hlavně levicoví politici řečmi o nerov-noměrném rozložení  bohatství.