A tak mi nezbývá nic jiného než čekat na nabídku last minute, která však nikdy není úplně podle mého gusta.

Nakonec vždycky skončím někde na vrcholcích českých hor s plnou polní na zádech a s jazykem až na vestě nebo v kánoi s pádlem v ruce. Aby toho nebylo málo, pravidelně se mi stává, že na horách sluníčko pálí a na vodě nosím pomalu zimní bundu.

Na druhou stranu nemusím nikdy řešit výměnu peněz, jazykovou bariéru či speciální očkování. Také musím uznat, že lézt na naše tisícovky a pak se kochat pohledem na tu krásu má něco do sebe. Proto ani nelituji, že si místo mořských potvůrek dopřávám borůvkový koláč. Inu, všude dobře, v Čechách a na Moravě nejlíp.

Aneta Slavíková