Přijde mi to od kritiků pokrytecké v době, kdy po vsích jezdí traktory a „pionýry“ bez papírů a firmy i obce nepokrytě „dojí“ dotace i na zcela nesmyslné a falešně označované projekty. Nezávidí spíš někdo Jouklovi lepší auto a podnikavou ženu?

Chybějící přední „espézetka“ nikoho neohrozí a při průšvihu si svědek zapíše zadní značku mizejícího auta. A má paní Jouklová stát doma u plotny jen proto, že její muž je politik?

Někteří kritizují náměstkovo ležérní vysvětlování obou případů. Zde stojí za zmínku zastavit se u jeho povahy. Energický Libor Joukl není tradiční typ politika. Není politik-úředníček, politik-řečník ani politik-idealista, je spíš politik-hráč. Nedělá politiku pro obživu (podnikáním by si možná vydělal víc peněz a v klidu), ale je na něm vidět, že ho rozhodování o veřejných věcech prostě baví.

Je pracovitý, má analytické myšlení, paměť na čísla a dělí věci na to, co se vyplatí, a co ne. Měl dobrý nápad sjednotit resort majetku a dopravy, vždyť většinu krajského majetku tvoří silnice. Je emotivní, ale ne žlučovitý. Umí být velkorysý a vtipný (což ocení nejen média), rád provokuje – možná byl třídním bavičem. Je pragmatik a žádnými vznešenými myšlenkami to nezastírá. Neoplývá strachem a falešnou skromností těch, kteří by své ženě raději žádat o dotaci zakázali. V celostátní politice se typ politika-hráče objevuje v osobě Víta Bárty či Miroslava Kalouska.

Od nich se Libor Joukl řadou věcí liší, třeba sociálním cítěním – například adoptoval dítě z děcáku. Naopak společná je „hráčům“ splachovací povaha a zabejčenost, což jim umožňuje vrhat se do nových projektů a neřešit detaily. Na detaily ovšem také mohou dojet. Za detail náměstek Joukl možná považuje i oba zmíněné případy.

Co by ale za detail nemusel považovat, je nedávné podezření o veřejných zakázkách u krajských silničářů. Ti pod Jouklův resort spadají a za něj hodně „zoranžověli“ – nemyslím tradiční barvu jejich vozů, ale zvýšený výskyt členů ČSSD. Když na kraji, potažmo u silničářů, vládne jediná strana, tak se sice líp a rychleji domluví než koalice, ale veškerá odpovědnost za podezřelé věci pak jde na ni. Mít férové silničáře je pro mě důležitější než odpadlá „espézetka“ a dotovaná zmrzlina paní Jouklové.