Tento den je ale jiný než ty předchozí. Do Pelhřimova snad poprvé v této sezoně důrazněji vtrhla zima. Učinila tak silou střídavou. Chvilku pouští na oblohu zapadající sluníčko, dalších patnáct minut poctivě zasypává krajinu sněhovými přívaly. Svoje vykonávají zejména silné poryvy mrazivého větru, které vpodvečer už nedovolují celodenní plískanici znovu roztát. Právě naopak.
Město se poddává zvláštním kontrastům. Umělý trávník hřiště Za Kalvárií i jeho okolí prozařuje šestero halogenových reflektorů. Zatímco divizní fotbalisté se tam v poklidu oddávají přáteláčku s klubovým béčkem, chodníky a zejména silnice se mění v jedno velké přírodní kluziště. Příměra nepřehání. Až centimetrová ledová vrstva rychle tvrdne i na hlavních tazích.
A je to povážlivě znát. Doprava nekolabuje, každopádně výrazně zpomaluje. Pro řadu aut znamená závažný problém i sebedrobnější kopec, natož pak třeba ten v Pražské ulici. Co chvíli se odtamtud ozývá marné úpění motorů umocněné sténáním prokluzujících pneumatik. Již tak dost vypjaté situaci na tradičně přecpané křižovatce u restaurace Pražanka nepřidávají ani řetězce aut, které se valí do města po přivaděčích od paralyzované dálnice. Tu policisté odpoledne kvůli nehodě uzavřeli. Někteří z nedočkavců se dokonce hrnou i do sídlištní jednosměrky. Při míjení se s překvapenými řidiči jedoucími v tom správném směru nastává v uklouzaném svahu úporný boj přinejmenším o boční zrcátka.
Chodci celé tohle ledové divadlo nijak zvlášť nesledují. Mají co dělat sami se sebou. Po namydlených chodnících se překvapeně smýkají dokonce i pejskové obdaření drápky. Jejich venčení se tudíž zkracuje na tu „nejnutnější“ dobu a hurá domů.
Silničáři, pro něž motorizované ani pěší obyvatelstvo města obyčejně nemá slůvka pochopení, tentokrát nenechávají město na holičkách. Oranžové záblesky majáků stejně barevných sypačů rozrážejí přítmí města záhy po druhé větší sněhové přeháňce.
Ať se cestáři snaží sebevíc, vysvobodit ulice z ledového nadělení dokážou pouze do další přeháňky. V osm hodin večer navíc klesá náplň v teploměru pět stupňů pod mrazivý bod. I prosolené, nicméně větrem podchlazené hlavní silnice potahuje těžko postřehnutelný, a tím zákeřnější kluzký film.
Ať už čtete tyto řádky v kterýkoliv den třetího lednového víkendu, tentokrát si je vezměte k srdci stejně jako varovně vztyčený ukazovák meteorologů. Na cestách dávejte obzvláště bedlivý pozor, ať si užijete závan zimy v radovánkách, nikoliv vyplňováním záznamu o dopravní nehodě či dokonce bolestným čekáním na chirurgii.