Podívejme se třeba do takových Počátek. Za mlhovinou hustou tak, že by se dala krájet, nesedí Rákosníček. Přesto se tam poslední dobou dějí podivuhodné věci.

Druhé volební období sedí na radnici pokaždé někdo jiný, než koho si lidé přáli ve volbách suverénně nejvíce. Může to být souhra náhod, navíc se to nechá svést na nepružný volební systém, který ostatně nepopřel vůli většiny zdaleka pouze ve městě nesoucím odkaz básníka Březiny, otce českého symbolismu.

Za souhru okolností lze označit i čerstvé upozadění vedoucí počáteckého kulturního střediska Ludmily Markové. Co na tom, že v rámci možností omezených přísunem peněz z rozpočtu i maloměstskými poměry dokázala rozhýbat tamní společenský život. Co na tom, že lidi jsou s její prací očividně spokojení.

Musela pryč. Neoplývá manažerskými schopnostmi. Kde jsem tohle jen slyšel. Už zase není důležité, co a jak děláte. Jde o to, jak se při tom tváříte. A také, zda si dokážete potykat s kdekým, včetně těch „důležitých“. S těmi hlavně. Prostě manažer, no.

Anebo je to jen další náhoda. Na město velikosti Počátek je jich ale už nějak moc najednou.