Strčit si do kapsy tabulku čokolády, časopis nebo nějaký ten hadřík na sebe? Ani náhodou. Představa, že půjdu do drogerie a nahážu si do speciálně upravené bundy věci v řádech stokorun ba dokonce tisícikorun je šílená, z jiné dimenze.

Co k tomu vede vykutálené lapky? Každý má nějaký důvod, ať nedostatek peněz nebo třeba jenom chorobnou touhu krást. Faktem zůstává, že Česko je země, kde se v porovnání s jinými státy Evropské unie rozkrade v obchodech nejvíce zboží.

Obchodníci jsou zoufalí, protože zloději se jim díky benevolentním zákonům doslova smějí do očí. Zlodějům navíc do karet nahrává i diskutabilní úroveň řady bezpečnostních agentur.

O víkendu jsem si na Slavnostech žirovnického jednorožce s chutí poslechla výklad o mučících prostředcích ve Středověku. Slova jako kat, mučírna, sekání prstů, lavice na natahování nebo popraviště, vyvolala leckomu mrazení v zádech. A navíc za každou prokázanou krádež měl zloděj šibenici jistou. Lidé si tehdy pořádně rozmysleli svůj čin.

Dnes to ale vypadá tak, že je to každému fuk. Ukradnu zboží a buď mě chytnou, nebo ne. Vždyť nekradu sám, a navíc „velké peníze“ v našem státě mizí rovněž ve velkém…