Tuto kratochvíli nelze než doporučit každému. Složení tamního zastupitelského sboru je zárukou toho, že narozdíl od uzívaných jednání v některých jiných městech a městečkách ani při mnohahodinovém rokování neusnete.

Nechybí osobnosti, moudří mužové, vtipní diskutéři. Člověk kolikrát odchází z tohoto úředního a tím pádem krajně důstojného zasedání téměř až pobaven.
Humpolečtí zastupitelé se navíc mohou pyšnit tím, že kráčí cestou rozumu. To znamená, že ať už v rozpravě zazní sebevětší „perly“, po sečtení zvednutých rukou obyčejně slaví vítězství nejzdravější úsudek.

Nečestná výjimka, která potvrzuje pravidlo, se nicméně před prázdninami vkradla i na humpoleckou radnici. Je jím vzkaz provozovateli sauny, a v konečném důsledku vlastně i všem milovníkům této bohulibé péče o tělo a ducha. Příspěvek nedorovnáme, čtyřicet tisíc navíc prostě nemáme. Nejsou prachy, musíme šetřit, vážení. Tečka.

Ach jo. Při tom samém zasedání přiklepli úsporami ustaraní páni zastupitelé 214 tisíc korun na altánek fotbalistům. Byť po sáhodlouhé, vypjaté výměně názorů.

A jen tak namátkou, před několika málo měsíci přiřkli bez výraznějších projevů nevole celých 180 tisíc na nákup badmintonových kurtů do tenisové haly. Právě ona sama o sobě představuje zářný příklad věčně hladového pojídače městských peněz. Ale to je zase jiná story.

Co dodat? Snad jenom tolik, že tam, kde ztrácí svůj lesk logika, většinou ji střídají jiné úkazy. Nevím, střelím od boku. Napadá mě třeba nepochopení, lhostejnost, nepřejícnost, závist, házení klacků pod nohy.

Anebo zastupitelé prostě „jenom“ rozhodli o sauně, aniž by o ní měli páru. Pokud se předchozí věty týká, rád bych jen upozornil na dotyčné uvozovky. Jsou hodně nebepečné. Neznalost ne〜omlouvá ani v tomto případě.

Čtěte více na: pelhrimovsky.denik.cz/zpravy_region/20100723_sauna_humpolec.html