Na zahradě pelhřimovského Domu dobrých dnů přinesla své cvičitelce Marii Vágenknechtové z Jilemnice celkem 120 různorodých předmětů. „Nejtěžší bylo naučit ji opatrnosti. Přirození aportéři do toho jdou dravě, ona to řeší s citem,“ upozornila majitelka čtyřleté feny belgického ovčáka, tedy plemena, které nepatří k těm vysloveně aportérským. „Začali jsme si prostě trochu hrát a Coře se to očividně líbilo,“ dodala Vágenknechtová.

Čtyřletá fenka trpělivě pobíhala po zahradě více než hodinu. Dokázala přitom uchopit do zubů keramický hrnek, knihu, injekční stříkačku, ořech či desetník, ačkoliv psi cítí kov na jazyku jen velice neradi. Na závěr přitáhla i krabici na všechny ty věci.

Chundelatou nosičku zaskočila pouze na zkoušku hozená peněženka jednoho z přítomných novinářů, z níž se po dopadu na zem vysypal celý její obsah včetně kreditky a bankovek. „Škoda jen, že to nedokáže nastrkat zpátky,“ poznamenal kdosi. „To sice neumí, ale může vám přinést věci po jedné,“ usmála se cvičitelka a už pomalu napřahovala prst tím směrem. „To je dobrý, věřím vám,“ odvětil pokušitel a zrychleným krokem se vydal k peněžence sám. Ani v opačném případě by se nemusel o své peníze bát. Cora si dokáže bez nehody poradit i s vyfouknutým vajíčkem.

„Ještě ji učím jednotlivé věci rozlišovat. Ale to už je fakt náročnější,“ uzavřela Vágenknechtová.