Petr Janáček: tanečník, mluvčí záchranky i moderátor v jedné osobě

Zdroj: archiv Petra Janáčka

Díky mému celoživotnímu koníčku, kterým je tancování, jsem se dostával na různé kulturní akce. Když mi bylo asi patnáct let, tak jsem poprvé v životě vzal do ruky mikrofon a promluvil do něj před plným sálem lidí. Dodnes cítím tu obrovskou nervozitu, ale strašně mě to bavilo. Nikdy bych nevěřil, že se budu jednou mluvením živit. V době, kdy jsem pracoval v nemocnici, jsem zaslechl v rádiu, že hledají moderátora, tak jsem si řekl, že to zkusím. Poslal jsem životopis, přijel na hlasové zkoušky a od roku 2009 vysílám. Začínal jsem na víkendové frekvenci, což bylo časově dost náročné. Soboty a neděle v rádiu, ve všední dny služby v nemocnici. V roce 2019 jsme vytvořili dvojici s kolegou Markem Grande a dostali nabídku na ranní frekvenci. Na té jsme vysílali zhruba rok a nyní nás můžete slyšet pravidelně od pondělí do pátku mezi patnáctou a osmnáctou hodinou. Díky rádiu si plním svůj velký dětský sen. Je to sice práce, ale zároveň i koníček, relax. Kdo může říct, že si jde do práce popovídat?

Zdroj: archiv Petra Janáčka

Už jako malý kluk jsem poslouchal rádio a říkal jsem si, jak to asi ve studiu funguje, jaké to tam je. A ten sen se mi splnil. Nejde ale jen o samotné vysílání, díky rádiu se mi také otevřely dveře, co se týče moderování různých společenských událostí. Jsou to například firemní večírky, svatby, taneční soutěže, koncerty nebo také plesy. Lidé mě navíc mohou vídat nejen před kamerou, ale i za ní. Mým dalším velkým koníčkem je totiž natáčení a střih videí. Například na svatbách občas působím v roli moderátora nebo diskžokeje, ale také jako kameraman. Pořád ale platí, že největší drogou je pro mě mikrofon. Když ho dostanu do ruky, tak už ho jen tak nepustím. Každou akci si užívám, dobíjí mě to energii. Je to prostě fajn.

Zdroj: archiv Petra Janáčka

Studoval jsem střední zdravotnickou školu v Chrudimi, poslední ročník oboru Všeobecná sestra. Kolegové z nižších tříd už studovali obor Zdravotnický asistent. Školu jsem úspěšně zakončil v roce 2007 a po maturitě jsem nastoupil jako zdravotní sestra na chirurgické oddělení Nemocnice Havlíčkův Brod. Datum nástupu si pamatuji naprosto přesně, bylo to třetího června 2007. V to ráno zrovna končila noční službu jedna hezká sestřička, byl to vlastně první člověk, se kterým jsem se na oddělení potkal. A ta sestřička je dneska mou manželkou. Po sedmi a půl letech práce na chirurgii jsem přešel na urgentní příjem, kde jsem setrval až do roku 2019.

Zdroj: Deník/Martin Singr

V nemocnici jsem pracoval jako zdravotní sestra nepřetržitě třináct let. I když mě ta práce bavila, přesto jsem pociťoval s postupem času potřebu změny. Prostě zkusit dělat něco jiného. A právě v té době přišly dvě zajímavé nabídky, které zkrátka nešly odmítnout. Jednak z rádia, kde jsem místo víkendů začal vysílat ve všední den a také ze Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina. V polovině roku 2019 jsem byl osloven paní ředitelkou Filovou, zda bych nepřijal pozici organizačního pracovníka v novém vzdělávacím a výcvikovém středisku záchranářů v Jihlavě a také funkci tiskového mluvčího. Pamatuji si, že jsem měl z té nabídky velikou radost a téměř okamžitě ji přijal. Svou poslední službu v nemocnici na urgentním příjmu jsem měl na Silvestra v noci a končil jsem prvního ledna ráno. O den později jsem pak už nastoupil na záchrance v Jihlavě.

Současnou krizi ve zdravotnictví nepochybně vnímám. Říkám si, že pokud by byla situace opravdu kritická, bylo by mou morální povinností jít do nemocnice na výpomoc. Ale to je zatím jen teoretická otázka, nevíme, k čemu dojde. Nicméně s havlíčkobrodskou nemocnicí jsem po těch třinácti letech úzce spjatý a mám tam spoustu přátel, se kterými jsme v pravidelném kontaktu. Voláme si, píšeme, jak to tam vypadá. Myslím na ně a držím palce.

Zdroj: archiv Petra Janáčka

Mým velkým a celoživotním koníčkem je společenský tanec, kterému se věnuji už více jak 25 let. Bylo mi tenkrát sedm, když přišla mamka s tím, že dcera kolegy z práce shání tanečního partnera. I když se mi někteří kluci ze školy smáli, tak jsem to zkusil a rozhodně toho nelituji. Dlouhá léta jsem byl aktivním tanečníkem a tančil závodně jak standardní, tak i latinskoamerické tance v tanečním klubu TKG Hlinsko. V době, kdy jsem začal pracovat v nemocnici a na aktivní tanec už nezbývalo tolik času, jsem přešel do role učitele tance. Nyní se věnuji převážně tvorbě tanečních choreografií a úzce spolupracuji s Tanečním studiem Ridendo Hlinsko. Můžu se pochlubit, že jsme za posledních pět let vyhráli čtyřikrát Mistrovství České republiky plesových choreografií a také jsme dvakrát zvítězili na světovém šampionátu v Liberci.

Zdroj: archiv Petra Janáčka

Zážitků a úspěchů spojených s tancem mám za těch 25 let opravdu hodně. Pokud bych si měl vybrat jeden z nich, pak je to ten z roku 2006, kdy jsme se zúčastnili Mistrovství světa ve standardních formacích v Moskvě. Tenkrát jsme se dostali do semifinále a skončili v první desítce světa. Je to můj největší úspěch a zážitek v jednom.

Zdroj: archiv Petra Janáčka

Minulý rok přišla nabídka, zda bych nepřijal pozici tanečního mistra v tanečních kurzech pro mládež v Hlinsku. Neváhal jsem ani vteřinu a na tuto výzvu jsem kývl. S taneční partnerkou Mirkou Bouškovou jsme v září letošního roku taneční kurz rozjeli. Bohužel kvůli aktuální situaci v Česku musel být po třech lekcích přerušen. Nyní čekáme, co bude – zda se na parket vrátíme nebo si to vynahradíme příští rok. Je to škoda, s touto partou mladých lidí jsme si perfektně sedli, chytlo je to.

Zdroj: archiv Petra Janáčka

Podle mě se tančit naučí úplně každý. Je ale velký rozdíl v tom, koho učíte tančit. Když pracuji, řekněme, s profesionálními tanečníky, je to v pohodě, oni chtějí tančit a zdokonalovat se. Makají na sobě. V tanečních kurzech je to ale trošku jiné. Je potřeba si uvědomit, že jde o jakousi formu zábavy. Kurzisty bych rozdělil do třech skupin – někteří chodí, protože se chtějí naučit tancovat. Druhá třetina z nich jde proto, že jdou i kamarádi, a že se prostě chodí. A pak je tam třetí skupina, která chodí, protože musí.