V zámku sousedícím s Galerií Bernarda Bolzana chtějí vybudovat Bolzanův památník, který by důstojně připomínal pobyt tohoto slavného matematika, filozofa a kněze v Těchobuzi. Ve vedlejším objektu pak plánují pečovatelské byty. Tím by podle starosty alespoň částečně nahradili úbytek obyvatel obce po zrušení bývalého ústavu sociální péče, který zde dříve sídlil.

Původně přitom chtěli zámecký areál do svého majetku získat bezúplatně. „Vedení kraje nám jeho bezplatný převod slibovalo od zahájení přípravy transformace ústavu. Naše žádost z ledna 2014 však nikdy nebyla projednána. Nedošlo k převodu ani nyní zanedbaného zámeckého parku, který je pro nás zásadní. Je jasné, že zámek může být pro obec zátěží, ale již jsme zvládli úspěšně zrealizovat projekty obdobného rozsahu,“ doplnil Hájek.

S tím, aby zámek obec koupila, ale nesouhlasí jediný opoziční zastupitel, bývalý starosta obce, Jiří Hormandl. „Bude se muset temperovat, zpevnit v místě svahu… Podle mě by kompletní rekonstrukce vyšla na sto milionů korun, další tři miliony ročně by pak stál provoz, a to je pro obec naší velikosti obrovská zátěž. Zastávám názor, že takovýto objekt by měl mít soukromý vlastník,“ podotkl Hormandl.

Nenaplněné obavy

„Myslím si, že je nejlepší možné řešení, když zámek a park bude mít ve svém majetku obec. Příkladů z okolí, kdy soukromý vlastník památku nechává chátrat, je víc než dost. Obec Těchobuz už vlastní devět památek a osm z nich v minulých letech opravila, v několika případech dokonce zachránila před zbouráním. Neříkám, že zámek zrekonstruujeme za rok, za dva, ale věřím tomu, že to postupnými kroky zvládneme, tak jako jiné objekty,“ namítl Hájek a doplnil: „Pan Hormandl vyjadřuje podobné nenaplněné obavy před realizací každého většího projektu. Já jsem zvyklý problémy aktivně řešit, ne hledat důvody, proč něco nejde.“

Obec Těchobuz však není jediným zájemcem o zmíněný objekt. Nabídku na jeho koupi odeslal také podnikatel Milan Matějček z Mladé Boleslavi, který by za něj byl ochotný dát vyšší částku než obec a navíc bez splátek. „Zámek sháním už rok a půl, tady se mi líbí ten klid a prostředí. Přemýšlel jsem, že bych tam vybudoval kliniku po lidi se syndromem vyhoření, kde by se připravovali zpět do života. Sám jsem si tím prošel a vím, jaké to je,“ svěřil se.

Kromě toho by zámek mohl poskytnout prostory pro svatby, ale i wellness a relax. Ve vedlejší budově by mohly vzniknout ubytovací prostory. Kolem části zámku by pak nejraději viděl oboru se zvěří. „Chci tam něco, co by lidi přitáhlo, protože ten objekt si na sebe musí vydělávat,“ přiznal bez okolků Matějček.

Místní se však obávají uzavření zámeckého parku, který má celkem čtyři hektary. Před necelým rokem kvůli tomu vznikla dokonce i petice, kterou podepsalo tři sta lidí. „Odmítáme jeho převedení do soukromých rukou. Už několik desetiletí slouží občanům i návštěvníkům obce jako oblíbené místo k odpočinku. Navíc se tady konají aktivity pro děti a dospělé,“ uvedla tehdy předsedkyně petičního výboru Veronika Anděla Nedbalová.

Podle zastupitele Hormandla jsou ale tyto obavy zbytečné. „Přes ten park vedou obecní cesty, tudíž ho není možné zahradit celý. To je absolutní nesmysl,“ řekl rezolutně opoziční zastupitel.

Ani sám Matějček to podle svých slov v úmyslu nemá. „Nemám problém s tím, aby byl park přístupný. Nechci ale, aby tam byl nepořádek. Chci, aby to bylo klidové místo, kde se budou potencionální klienti kliniky cítit příjemně. To by se muselo ještě vyřešit,“ přemítal.

Tento záměr podnikatel představil i Kraji Vysočina. „Do výběrového řízení jsem se hlásil už před rokem, to ale nakonec padlo kvůli covidové pandemii. Teď jsem odeslal novou nabídku,“ prozradil Matějček. „Sešel jsem se i s hejtmanem, ale řekl mi pouze to, že mou nabídku zahrne do výběrového řízení. Připadá mi, že má zámek dávno někdo slíbený a mě z toho chtějí vyšachovat,“ posteskl si.

Podle krajského úřadu je celá věc teprve v řešení. „Rada kraje se bude zabývat nejprve tím, zda zveřejnit záměr odprodat nemovitosti přímo obci Těchobuz. Pokud se na takovém řešení usnese, bude po uplynutí zákonné lhůty pro zveřejnění záměru rozhodovat zastupitelstvo kraje na řádném, veřejném zasedání. Není možné předjímat, jaký by byl výsledek takového rozhodování. V tuto chvíli je možné pouze potvrdit, že postup kraje podle žádosti obce Těchobuz by byl právně v pořádku, tedy byl by možný, jsou však pochopitelně možná i jiná právně komfortní řešení,“ sdělil Zdeněk Kadlec, ředitel Krajského úřadu Kraje Vysočina.

Jak dodala mluvčí krajského úřadu Jitka Svatošová, je potřeba mít při koupi objektu na paměti, že je zatížený určitou podmínkou. „ Ministerstvo práce a sociálních věcí jasně vymezilo, že kapacity objektů v rámci transformace nesmí být užívány pro stejný nebo jiný druh sociální péče,“ upozornila.

Výhružky

Kromě kraje Milan Matějček jednal i přímo se starostou Hájkem. „Představil jsem mu svůj záměr, nabízel spolupráci, ale vůbec se se mnou nechtěl bavit. Od začátku se mnou měl problém. Dokonce mi naznačoval, že když zámek koupím, nepřipojí mě na vodu,“ zavzpomínal podnikatel. „Akorát mě slovně napadá, i když se neznáme. To rozhodně nesvědčí o jeho serióznosti,“ dodal.

Starosta ale vidí celou věc jinak. „Záměry pana Matějčka jsou v přímém rozporu se zájmy obce. Nedokážu si představit, jak by mohla být ‚obora‘, která musí mimochodem dle mysliveckého zákona mít alespoň padesát hektarů, veřejně přístupná. Navíc by se oplocením znemožnil pohyb volně žijící zvěře, mimo jiné vyhlášeným biokoridorem. Nelíbí se nám, jakým způsobem celou věc řeší, a není pro nás důvěryhodným partnerem. Nemáme informace o tom, že by v minulosti obdobné projekty zrealizoval,“ oponoval Hájek.

Jisté však je, že je potřeba celou záležitost kolem těchobuzského zámku vyřešit co nejdříve. Opuštěný je od roku 2015, kdy se z něj odstěhoval Domov Jeřabina. „Nikdo se o něj nestará a akorát zbytečně chátrá. Mělo by se s ním urychleně něco udělat,“ uzavřel Matějček.