Nejsou tam sice originály klenotů obrazáren, ale kopie, ne však ledajaké. Třeba záhadně se usmívající žena je vytvořena ze 45.000 zrnek rýže. Slované v pravlasti jsou zase věrnou miniaturou - 222krát zmenšeným originálem. Obdivuhodných překvapení tam čeká na návštěvníky celá řada. Světová nej jen loni vidělo 25.000 návštěvníků a zájem se zvyšuje.

Nejčerstvějším výtvarným exponátem je největší obraz nakreslený pastelkami. Dvaatřicetiletá výtvarnice Marie Brožová zdařilé dílo kreslila na pelhřimovském náměstí dva týdny, každý den sedm hodin, a to i za pětatřicetistupňových veder či za deště. Barevný obraz, z něhož čiší dětská fantazie, je alegorií pelhřimovských rekordmanských disciplín v podání zvířecích hrdinů.

Znalci vědí, že kůň, který si hlavičkuje s fotbalovým míčem, je vlastně fotbalový virtuos Jan Skorkovský a támhle ten lední medvěd ležící ve vaně s ledem, to je vlastně Petr Kocián - rekordman roku, který téměř tři čtvrtě hodiny vydržel v ledové koupeli. Při zaznamenávání rekordů je tam zachycen i sám zakladatel České databanky rekordů Miroslav Marek.

Největší úspěch na pastelkovém obraze podle něj sklidila mozaika české vlajky, kterou před třemi roky vytvořilo 390 žáků místních škol. Drželi nad sebou velké barevné desky, které při pohledu shora tvořily vlajku. "Děti teď chodí a říkají: tak šestá řada, čtvrtá modrá deska, to jsem byl já…," vypráví průvodce neobvyklou obrazárnou.

Tento měsíc do ní přibyla i Mona Lisa - obraz, který vytvořil čtyřiačtyřicetiletý výtvarník Petr Sůsa. Obrazy maluje 27 let a ten jubilejní 2500. se rozhodl ztvárnit netradiční technikou. Obarvil 45.000 zrnek rýže a pustil se do díla. Výsledek stojí za to.

Na zámku v Moravském Krumlově je vystavena Slovanská epopej od Alfonse Muchy. Obří plátna dosahují velikosti zhruba osm krát šest metrů. V Pelhřimově je ale k vidění miniatura jednoho z obrazů o velikosti 36 krát 27 milimetrů. Jsou na ní zachovány všechny detaily originálu. Jedinou větvičkou z husího brka ji vytvořil jihlavský malíř Jan Rathsam.

Dokonalým dílem je také největší zápalkový obraz na světě. Tomáš Korda při jeho tvorbě strávil 6500 hodin, skládá se z téměř 85.000 zápalek. Motiv kovboje na koni je tvořen na zápalkové ploše z hlaviček sirek. Má i svou hloubku a promyšlenou kostru, aby se nekroutil a nesesychal. Obdivuhodný je i samotný rám obrazu. Zdobí ho totiž kolečka ze sirek. Korda z nich vytvořil trubičku a potom ji na minicirkulárce krájel jako salám.

Vůbec nejstarším obrazem v pelhřimovském muzeu jsou Hradčany z osmi druhů těstovin. Hrad, Karlův most, ale také Vltava s lodičkou jsou vytvořeny ze špaget, kolínek či flíčků a mušliček. Rozměry má dva krát metr dvacet. Za pionýrských začátků přežil při osmdesátikilometrové rychlosti při převozu dokonce pád ze střechy auta. Autorkou je výtvarnice Iva Kolářová.

A to pořád není všechno. Obdivuhodná je i největší vyšívaná mapa Evropy. Vznikla trochu z trucu, trochu ze sázky. Miroslav Lakomý jednou přišel domů a na gauči seděla jeho manželka a tchýně a vyšívaly. On je trošku popíchl a potom čtyři roky, kromě asi čtyř hodin spánku a svého zaměstnání, nedělal nic jiného, než vyšíval. Vzniklo pozoruhodné dílo, na kterém je kromě jiného přes 1600 názvů měst, pohoří, řek či moří. Barevná mapa vznikla pomocí více než 1,2 milionu tahů jehlou tam a zpět.