Městský úřad v Častrově společně s Osvětovým spolkem Jakuba Hrona Metánovského mu zřídili muzeum v budově bývalé metánovské školy.

„Hronův kabinet, jak se muzeum také nazývá, teď o prázdninách navštíví přibližně jeden až tři lidé denně. Jezdí sem ze všech koutů České republiky,“ pochvaloval si návštěvnost Josef Zeman, správce a průvodce v jedné osobě.

Ten o Jakubovi Hronovi ví snad úplně všechno a návštěvníky svým vyprávěním pokaždé zaujme. Zájemcům dokonce recituje i úryvky z Hronových děl.
„Hron byl úžasná osobnost. Jako jeden z prvních Čechů vylezl na Eiffelovu věž. V pokročilém věku také začal studovat medicínu. Ale závěrečné zkoušky nesložil. Bylo mu řečeno, že není přípustné, aby šedesátiletý člověk začal léčit lidi. Tak se hned vrhnul na studium práv,“ vyprávěl s nadšením Josef Zeman.

Sehnání buňátu byla dřina

V kabinetu jsou k vidění ukázky z Hronových spisů a repliky některých jeho vynálezů. Návštěvníci v muzeu většinou nejvíce obdivují buňát nekotitelný.

„Tenhle vynález si Hron dokonce nechal patentovat ve Vídni. Buňát funguje na principu spojených nádob. Je to praktický kalamář. Ze zásobníku neustále přitéká inkoust do namáčky na pero. Pokud ho převrátíte, ani kapka nevyteče ven,“ ukázal průvodce Zeman.

Originály buňátů se do dnešní doby zachovaly tři. Jeden je na stole Karla Čapka. Další se nachází v soukromých sbírkách a třetí mají v muzeu v Hradci Králové.

„Po dlouhém shánění se v královehradeckém muzeu nakonec uvolili a originální skleněný buňát nám půjčili, abychom si mohli nechat udělat jeho silikonovou kopii,“ popsal Josef Zeman, že sehnat jako exponát nejpopulárnější Hronův vynález opravdu nebylo jednoduché.