VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kamenné kříže skrývají tajemství

PELHŘIMOV - Desítky lidí pochodovaly po Pelhřimovsku ve snaze nalézt některý z kamenných křížů. Nejenom o této zálibě jsme hovořili s odborníkem na slovo vzatým, cestovatelem a fotografem Petrem Bořilem.

14.4.2007
SDÍLEJ:

Petr Bořil procestoval celý svět, nyní mu učarovaly kamenné kříže.Foto: DENÍK/Michal Vítů

Proč vlastně tyto kříže vznikaly?

První kříže na našem území byly už koncem dvanáctého století. Dělí se mezi kamenné kříže a křížové kameny, zřídka se objeví ještě kruhová stéla. Na našem území se lze dopátrat odhadem 1600 kamenů.

Můžete přiblížit pohnutky lidí, kteří je vyráběli?

Dnes se jim obecně nesprávně říká smírčí kříže. Táhne se to od časů, kdy zde platilo takzvané Magdeburské právo. Tehdy se mohl viník hrdelního zločinu neboli vrah vykoupit smírčí smlouvou. Takový člověk musel projevit lítost a pokoru a sám vytesat tento kříž, který posléze zapustil vlastní rukou do místa mordu. V neposlední řadě musel zaopatřit pozůstalé. Takových kamenů máme v Česku asi sedmdesát.

A památné kameny?

Ty připomínají další tragické události. Třeba pokud v lese na dělníka spadl strom či na jatkách utrkal býk řezníka. U nás se ale vyskytují také misijní kameny, zejména na Moravě, nebo celní kameny, u nichž se vybíralo mýtné. Vozkové kočárů zase dávali dobrý pozor na výstražné kameny, které se pokládaly třeba před hluboký brod či bažinu.

Do Pelhřimova jste ale údajně nepřijel jen kvůli křížům.

Považoval jsem za vhodné připomenout jiný, neméně zajímavý úkaz. Totiž, že Jiří Babovák s manželkou Janou založili asi před pěti roky zajímavou tradici. Pořádají výpravy, během nichž se zájemci snaží postupně obejít podle mapky určitý počet křížů. Pokud je skutečně najdou a zakreslí do mapy, dostávají řád v podobě kovového odznaku. Tito manželé obdrželi právě před týdnem certifikát o zápisu do knihy rekordů za nejvíce navštívených křížů. To se určitě hned tak někomu nepodaří.

Vám ale, zdá se, tato kratochvíle učarovala rovněž. V čem spatřujete její kouzlo?

Zaujalo mě to asi před třemi roky, dodnes jsem stačil navštívit a nafotit asi 1400 křížů. Je naprosto neskutečně krásné kříž vůbec najít. Pak se u něho pozastavit a uvědomit si, co všechno se na tom místě kdysi přihodilo. Předtím mě pro změnu braly rozhledny, nafotil jsem úplně všechny, které u nás stojí. Dokonce jsem za to dostal diamantový odznak (smích).

Objevil jste při svých toulkách Pelhřimovskem nějaký obzvláště zajímavý kámen?

Zajisté. Třeba v Kletečné leží jeden z vůbec nejkrásnějších kamenů vůbec. Přímo uprostřed vesnice najdete kříž s výrazným reliéfem jetelového kříže. Jedná se o vzpomínku na hrůzostrašnou vraždu. Spousta lidí o tom přitom nemá sebemenší tušení.

Jakým způsobem všechny ty kříže hledáte? Využíváte i moderní technologie?

Orientuji se hlavně podle nákresů. Samozřejmě se nechá použít i satelitní navigace, to ale funguje jenom v případě zaměřených předmětů.

Při výpravách se ale asi pořádně projdete!

A víte, že ani ne? Vzhledem k tomu, že k mé výbavě patří čtyři fotoaparáty a několik objektivů, by nebylo úplně rozumné vláčet to všechno s sebou po lese. Proto dojedu autem co nejdále. Po svých jdu už vysloveně najisto.

14.4.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ladislav Zibura

Cestovatel Zibura vyprodal pelhřimovský sál, vystoupí i v Jihlavě

Při nehodě se zranili dva lidé.
3

Vůz po nárazu do stromu začal hořet. Zranili se dva lidé

Sportovci tleskají Ledecké. Američanka chce znát její DNA

Skvělá, senzační, báječná. Jen samá superlativa se snáší na adresu české zlaté medailistky Ester Ledecké. Přečtěte si, jakým zůsobem jí skládají hold slavní čeští i světoví sportovci.

Jak jsme žili v Československu: Sklárna ve Včelničce

Včelnička /SERIÁL - JAK JSME ŽILI V ČESKOSLOVENSKU/ - Sklárnu ve Včelničce vybudoval v roce 1875 Antonín Rückl. Podnik s téměř sto třicetiletou tradicí se proslavil výrobou rubínového skla. 

Halda drtě z Nové Cerekve zmizí zřejmě do dvou měsíců

Nová Cerekev – Z okraje Nové Cerekve pomalu mizí uskladněná druhotná dřevní surovina. Podle předběžných odhadů by měla být skladovací plocha, na které začátkem letošního roku vypukl požár, vyprázdněna do dvou měsíců.

Každý puk má svůj příběh, říká sběratel František Pokorný ze Staré Říše

Stará Říše /ROZHOVOR/ – Kostel, fara, škola, obchod, hasičárna, obecní úřad…To je centrum Staré Říše na Jihlavsku. Bydlí tam ale i soukromý zemědělec František Pokorný, nad jehož sbírkou puků pookřeje srdce každého hokejového fanouška. Černým upomínkám na velké sportovní události věnoval celou jednu místnost a o každém kousku, který tam uvidíte, vám poví zajímavou historii nebo příběh.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT