Slovenská vokální skupina Fragile, která je složená z populárních osobností, známých z různých televizních seriálů, divadelních, muzikálových produkcí či TV show, vystoupí v tamním kině v 19.30 hodin. Deník proto přináší rozhovor s Braňo Kostkou – kapelníkem a producentem skupiny Fragile k CZ Tour 2015.

Přijíždíte k nám do Čech z mnoha slovenských měst, jste herci a herečky z různých divadel, je to tak?
Skoro všichni jsme herci, herečky a moderátoři a dalo by se říct, že máme s jevištěm hodně společného. Žijeme a pracujeme v Bratislavě, i když pocházíme z mnoha koutů Slovenska.

Vaší profesí jako herců a moderátorů je mluvené slovo. Jak se to stalo, že jste se dali na zpěv a ještě bez hudebních nástrojů?
Myslím si, že součástí studia herectví je hudba a mnoho herců s hudbou má hodně společného. Mnoho z nás mělo zkušenost již ze studentských let s ansámblovým zpěvem, sólovou pěveckou kariérou, vystupováním v hudebních skupinách, nebo ve sborech. Každý z nás měl blízko ke zpěvu. Spojila nás láska k a capella žánru. Před jedenácti lety jsme si řekli se Slávko Košeckým, že se pokusíme o netradiční a ojedinělý způsob prezentace tohoto hudebního žánru. Lidi, které to baví a pochopitelně i tento styl ovládají, jsme oslovili a založili Fragile. Daří se nám a máme radost, že nám to funguje už tak dlouho.

Neznám u nás moc hudebních formací, které mají základní sestavu a mají svoji alternaci. Kolik vás je celkem členů základní sestavy a alternací?
Velkou výhodou našeho a capella seskupení je to, že naše základní sestava sedmi lidí se často alternuje z mnoha dalších herců a zpěváků. Jsme poměrně flexibilní a umíme plnohodnotně zaskočit jeden za druhého. Je to velká výhoda. Máme to štěstí, že se držíme v původní sestavě již od roku 2004. S úspěšným projektem Hlasy s Richardem Müllerem jsme vystoupili jsme v desítkách měst v Čechách i na Slovensku a při tak velkém provozu, navíc při kombinaci s vystoupeními v divadlech, nebo i při onemocnění někoho z nás je na místě, aby nás bylo víc. Základní sestavu tvoří: Soňa Norisová – strano, Jana Golis – strano, Helena Krajčiová – alto, Svetlana Rymarenko – alto, Slavo Košecký – tenor, Vilo Csontos – tenor, Kamil Mikulčík – bas, Braňo Kostka – vocal percussion. Alternanti skupiny: Jana Boltižiar – strano, Kamila Apetauer – strano, Peter Lacho – tenor, Martin Madej – tenor a Jozef Hečko – bas.

Jak vypadá hudební doprovod a apelové skupiny Fragile v projektu Hlasy s Richardem Müllerem? Pokud vím, celé turné, včetně letošního, provázely nadšené reakce mnoha desítek tisíc diváků.
Našli jsme si v mnoha skladbách svá místa, kde hudební nástroje doplňujeme našimi hlasy o „nové hudební nástroje". Richard s sebou na pódium přináší vždy velmi zajímavou energii. Má fantasticky zabarvený hlas. Jeho repertoár je skutečně bohatý, takže není v tomto smyslu o skladby nouze. V a capellové formě uvádíme co nejvíce nových zpracování písní.

Čí to byl nápad, spojení Richarda Müllera a skupiny Fragile?
Byl to nápad Richarda Müllera a jeho týmu. Nás to potěšilo, protože všichni jsme na jeho skladbách vyrůstali. Neznali jsme se a i naše první setkání bylo tak trochu zdlouhavé. Jednou se byl podívat na našem koncertě. Náš projev se mu líbil a oslovil nás. Projekt tohoto typu je nesmírně náročný na přípravu, nejen co se týče tvorby aranží, ale hlavně samotného zkoušení a pilování jednotlivých hlasů. Jedna tříminutová skladba trvá tři dny a tři noci, a to je ta nejkratší varianta. Je pravdou, že v rámci příprav na turné jsme žili v takové nejistotě, jestli nám to vůbec společně půjde. I po zkouškách s Richardem jsme si ještě nebyli jistí. Projekt Hlasy se poprvé představil v televizním pořadu SuperStar se skladbou „Po schodoch" a pak v mnoha dalších televizních pořadech. Turné v obou našich zemích se setkalo s těmi nejlepšími ohlasy. Fanouškům se toto propojení líbilo až natolik, že jsme součástí tohoto projektu již třetím rokem. Pro letošní rok jsme ho společně nazvali Hlasy „dva a půl".

Jak vám spolupráce s Richardem Müllerem pomohla další kariéře? Přece jen Richard je první liga.
Určitě ano. Přišli na nás lidi, kteří by za jiných okolností naše vystoupení neviděli. Přišli na Richarda a tak měli možnost slyšet i náš a capella projev, což bylo a je nejlepší prezentací. Na koncerty přišlo mnoho lidí i v Čechách, kam se letos vracíme na naše samostatné koncertní turné.

Už název skupiny Fragile napovídá, že vaše podání a capella je křehké. Hlasy nelze jen tak nahradit.
Určitě ano. Je to prostě achillova pata. Nemáme žádné hudební nástroje. Hudební doprovod si sestavujeme sami, jen z našich hlasů. Každý, kdo dělá takovou hudbu ví, že je to jako domeček z karet. Stačí jedna vyndaná karta a zhroutí se celý dům. Snažíme se dodržovat správnou životosprávu, dbát především o zdraví a dodržovat čas na spánek. Ročně vystupujeme na více jak 200 koncertech. Každý z nich je na jiném místě, v jiném prostředí. Je to náročné i na přesuny, kdy na sebe musíme dávat pozor. Jsme zkoušení v různých situacích, řešíme je tak, jak přijdou.

Kdo vám dělá celkové aranže?
V zásadě jsem to já. Pracuje nás ale víc. Janka Golis je vynikající skladatelka a aranžérka, Kamil Mikulčík je takový multitalentovaný člověk… Každá skladba si vyžaduje jednu hlavu, jednoho člověka, který má vše pod kontrolou. Je potřeba mít jeden názor, jednu nit celé skladby. Kostra je ale daná a všichni ostatní se mají právo vyjádřit. Můžou přidat to nejlepší, co v nich je.

Víme o vás Braňo, že jste i dirigentem.
Jako dirigent jsem si prošel muzikály v mnoha divadlech, pracoval i na dalších projektech. Nahrával jsem CD, dělal velké a široké spektrum muziky od baroka, jazzu, klasiky až po pop a rock. V jednom okamžiku jsem si řekl, co bych uměl nejlépe a vyšlo mi, že nejlepší bude cesta aranžéra a kapelníka. Mít takovou vokální skupinu, která je ojedinělá svým hudebním stylem a navíc, když se lidem líbí, jsem skutečně rád, že to má smysl a věnuji se této práci naplno.

Jste celkem často oceňovanou hudební skupinou, je to tak?
Těší nás zájem a jsme tomu rádi. Letos jsme obhájili ocenění v diváckém hlasování ankety OTO (osobnosti televizní obrazovky) v kategorii hudební skupina roku a získali tak druhou zlatou sošku. Byli jsme oceněni Krišťálovým krídlom za album roku 2013 od slovenského Zväzu autorov a interpretov (ZAI), album Hlasy 2 se stalo několikanásobně platinovým.

Stalo se Vám někdy na pódiu něco neočekávaného?
Když v rámci koncertu hrajete na klasický hudební nástroj, můžete se smát, někdy si i povídat. Jinak je tomu u hlasů. V našem případě se to nedá spojit. Nedávno jsme se odbourali tím, že situace v komunikaci s publikem došla až k bodu, kdy nešlo zpívat a reagovat na vtípky a legrační pohledy kolegů. Pak se už jen smějeme my na pódiu a lidi v sále. Nezpívá se, skladba končí. Ale popravdě, nám smích a humor pomáhá. Jsme parta lidí, kteří se baví sami sebou. Už jedenáct let.

Jaké skladby máte ve svém repertoáru?
Snažíme se o repertoár skutečně pro všechny. Zároveň nám tento žánr jako takový umožňuje pracovat v rámci známých a komerčních skladeb v nových aranžích. Nestandardním způsobem a především tak aby se v nich našlo celé spektrum posluchačů. Potěší je to a mají srovnání s živým netradičním projevem. Repertoár tvoří písně světových i domácích interpretů nejrůznějších hudebních žánrů jako: Queen, Sting, John Lennon, Richard Müller, Karel Gott, Jason Mraz, Lorde, The Flying Pickets, Pharell Williams, Leonard Cohen, The Real Group a dalších. Proto zasáhnou široké divácké publikum. Na turné Hlasy se fanouškům líbila skladba „Bohemian Rhapsody" v našem aranžmá. Proto máme pro české publikum připravené další dvě skladby od Freddie Mercuryho.

Těšíme se na koncerty v České republice. Vaše publikum je vnímavé, umí se bavit a má smyl pro kvalitní muziku.