Ta se v tomto díle zaměřila i na rodačku z Pelhřimova Ludmilu Šebestovou, v literatuře známou pod pseudonymem Simonetta Buonaccini.

Tato básnířka zdědila talent po matce, která se přátelila mimo jiné se spisovatelkou Eliškou Krásnohorskou.

Šebestová se dvakrát ne zrovna šťastně vdala. Jejím prvním manželem byl pelhřimovský historik Josef Dobiáš.

Později se provdala za bohatšího muže a mohla cestovat mj. po Středomoří, kam umisťovala děj svých básní. Bittnerová zmiňuje i její experimenty s narkotiky.

Kromě pelhřimovské rodačky se v knize dočteme i o obdivované herečce Leopoldině Ortové de Pauli nebo o tom, že dcera Boženy Němcové, Theodora, dávala přednost hudbě před literaturou.

Tyto silné příběhy balancují na hranici beletrie a literatury faktu. Centrem zájmu Bittnerové jsou mezilidské vztahy se svými vzlety i pády.

„V každém příběhu vidím především lidskou bytost, která chtěla prožít svůj život spokojeně a šťastně. Jenomže v lidském osudu často hrají roli i špatná rozhodnutí či tragické náhody," říká Bittnerová.

Karolína Hovorková