Po kolika letech opět vydáváte CD?
Po čtyřech letech a dá se říct, že je to pro dechovku netradiční počin. Cédéčko je totiž celé zaplněné pouze tanečními melodiemi. Tento nápad se rodil už nějakou dobu zpátky. Náš umělecký vedoucí Vojta Kudrna využil současného potenciálu Božejáků a rozhodl se CD natočit právě teď.

Kdy bude v prodeji?
V současné době finišují poslední práce. Takže je to otázka tak čtrnácti dnů, maximálně tří týdnů, kdy bude k dostání.

A kde?
Buď na našich webových stránkách, nebo na vystoupeních a koncertech.

Bude v něčem jiné než ostatní?
Bude jiné v tom, že je úplně celé taneční. Nenajdete tam žádnou polku, valčík nebo tango, což jsou žánry, které jsou pro dechovku typické, ale je právě plné ryze tančeních melodií. Doteď, když už se objevila volnější melodie, tak byla spíše zpestřením CD.

Dechová kapela a taneční melodie? Jde to vůbec dohromady?
Už neplatí škatulkování muziky do nějakých žánrů. Posluchači chtějí v dnešní době víc taneční muziky, a pokud chce kapela uspět, tak ji musí zařazovat do repertoáru. Máme řadu tanečních melodií v úpravách pro dechovku, které byste od Božejáků možná ani nečekala, například Svařák, Hrobař, Tohle je ráj, Babylon, Zrcadlo…

Jak dlouho jste na cédéčku pracovali?
Zhruba rok. Natáčelo se v květnu letošního roku a tomu předcházely zkoušky, které trvaly zhruba tři čtyři měsíce pravidelného zkoušení. Vybírali jsme skladby, které nám během našeho vstupování přirostly k srdci a které od nás chtějí lidé opakovaně slyšet.

Na co se v něm mohou fanoušci těšit?
Například na písničku O nás dvou od paní Simonové a pana Chladila, Bílá pláž, najdou tam Šviháka lázeňského, Loučení, Nechte zvony znít od Marty Kubišové, Pár havraních copánků… Jsou to všechno starší melodie, které jsme upravili do novějšího aranžmá. Vůbec však nečekejte typickou dechovku.

Podle čeho písničky vybíráte?
Dá se říct, že dáme hlavy dohromady, každý dá nějaký svůj tip a na čem se shodneme, to vyhrává. Hlavní slovo ale měl náš umělecký vedoucí, který to zaštítil a který je takovým otcem tohoto cédéčka.

Jaká z nich je vaše nejoblíbenější?
Moje nejoblíbenější je Asi, asi, kterou původně nazpívala Hana Zagorová. A také mám ráda Loučení, které aranžoval můj taťka, takže to je taková moje srdcová záležitost. (úsměv)

Plánujete i křest cédéčka?
Zvažujeme, že by se udělal slavnostní koncert, kde by se cédéčko pokřtilo, a plánujeme pozvat i někoho známého. Uvažujeme nad paní Simonovou, která by mohla být kmotrou našeho CD a zároveň si s námi zazpívat některou ze svých písní, kterou jsme na něj přezpívali.

Dočetla jsem se, že věkový průměr kapely je 30 let. Je to obvyklé, nebo jste v tomto směru jedineční?
Kdekdo si představuje, že dechovka jsou jen starší muzikanti, ale myslím si, že to v dnešní době rozhodně neplatí. Je přirozené, že se kapela nějak vyvíjí a dochází k nějaké obměně, takže teď máme řadu mladých muzikantů. Ale myslím si, že to není záležitost jen naší kapely, ale že je to teď takový trend. Mladí muzikanti mají zájem o to hrát dechovku. Jsme za to rádi, protože díky nim má ta muzika úplně jiný šmrnc a dostává mladého ducha.