„Cena je výrazem poděkování těm, kteří vykonali v našem kraji něco mimořádného. Nad rámec svých povinností a bez ohledu na svůj osobní prospěch,“ vysvětlila náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina Hana Hajnová.

Anketa měla hned několik vítězů a jedna z cen je určena právě Františku Hynkovi. „Těší mě, že mou práci lidé dokázali ocenit, protože právě pro ně a především pro děti jsem psal. Samotná nominace i výsledek ankety jsou pro mě jedno velké překvapení. Ocenění je pro mě velkou vzpruhou a motivací k další práci a velmi si toho vážím,“ odpověděl František Hynek.

V Kutné Hoře je mu sice dobře, ale nezastírá, že se mu po Vysočině stýská. „Vysočina i Žďárské vrchy byly pro mě vždy místem, kde jsem se cítil dobře. Mým rodným městem Žďárem nad Sázavou protéká řeka, která čaruje, je to místo mého dětství a mládí. Nepříznivé okolnosti mě však donutily se přestěhovat. Tento kraj mám už jen ve svých vzpomínkách,“ řekl hluchoslepý spisovatel.

„S mými bývalými sousedy, kteří mě v dohledné době plánují navštívit, jsem ale v pravidelném telefonickém kontaktu, a to mě velmi těší,“ dodal.

Přes své zdravotní problémy se stále věnuje psaní. Tomuto svému koníčku se věnuje již řadu let. Nejprve psal do šuplíku, poté některé ze svých knih vydal. „Mám hotových několik děl jak pro děti, tak pro dospělé. A jsem zvědavý, zda se jejich vydání někdo ujme, protože napsat knížku je jednodušší než ji vlastním nákladem vydat. Na vydání dvou titulů jsem si našetřil ze svého invalidního důchodu a věřím, že se v budoucnu ještě dočkám vydání několika dalších knížek,“ zadoufal František Hynek.

Na svého dědečka je vnučka Dagmar Boussida velice pyšná. „Pro mě osobně dědův příběh znamená velkou inspiraci a ukázku toho, že každý z nás může dosáhnout jakéhokoliv snu, když se nenechá odradit okolnostmi nebo osobními limity. Když nesložíme ruce do klína, život nám vždycky ukáže cestu a dodá sílu pokračovat,“ vzkázala ostatním.